Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejhorší Český lev všech dob

4. 03. 2017 22:40:22
Česká filmová tvorba skomírá. Doslova se v posledních letech dotýká dna, ovšem to neznamená, že by filmaři, kteří se nepochybně ze sebe snaží dostat to nejlepší, neměli být důstojně ocenění. To se letos rozhodně nepodařilo.

Česká filmová tvorba skomírá a nic na tom nemění fakt, že se čeští výkonní producenti a filmaři podíleli na anglickém filmu „Anthropoid“, ani že ojedinělý „Anděl Páně 2“, z pro mě nepochopitelných důvodů, trhal divácké rekordy. Povedlo se několik hraných filmů, několik dokumentů a zbytek byl na úrovni podprůměru a odpadu. Ani ty povedené, ryze české filmy, totiž nesnesou srovnání se zahraniční tvorbou, ani kdybychom ji omezili pouze na evropský film.

Tvůrci Českého lva v tomto stavu „zatáhli za záchrannou brzdu“ a doplnili do kategorií i seriály, ve kterých se nám v poslední době daří mnohem více. Sice tak, k mé velké radosti, odměnili ve všech ohledech skvěle zfilmovanou „Pustinu“, ale neučinili tak příliš systematicky, protože seriáloví herci a ostatní tvůrci již neměli možnost promluvit do ostatních kategorií, což není fair. Sice se tak zabránilo podobné blamáži, jako když před několika lety vyhrála většinu Českých lvů televizní minisérie „Hořící keř“, ale seriály by si zasloužily vlastní ceny.

Při absenci dostatečného množství kvalitních českých filmů měl cenám dodat glanc anglický film „Anthropoid“, který byl nominován ve většině kategorií, ale akademie jej stejně ve všech kategoriích přehlédla jak pole lán, ačkoliv lze s úspěchem pochybovat, že by byli čeští filmaři ve všech kategoriích skutečně lepší. Karel Roden je skvělý herec, ale lepší, než Cillian Murphy? „Masaryk“ je lepší než „Anthropoid“? Opravdu? Rovněž absence jakéhokoliv zahraničního filmaře, který se na filmu podílel, dokazovala, že jsme si spíš přisvojili něco, co nám až tolik nepatří, jakkoliv čeští výkonní producenti, herci a všichni, kdo se na filmu podíleli, si podobně, jako v případě „Pustiny“, zaslouží absolutorium.

Vůbec nerozumím nominacím filmu „Masaryk“, který dosud skoro nikdo, s výjimkou akademiků, neměl šanci vidět. Chápu, že byl film vyprodukován v roce 2016, ovšem nevím, jaký má smysl, násilím nacpat ceny filmu, jehož kvality si nikdo z televizních diváků, kteří se na předávání cen Českého lva dívali, nemohl dosud ověřit. Přijde mi to nepatřičné vůči všem ostatním filmům, které vznikly v minulém roce. Stejně nepatřičné, jako když před několika lety vyhrál film Václava Havla „Odcházení“, pouze z jiného důvodu. Pokud se skutečně jedná o natolik kvalitní film, jistě by si ho akademici zapamatovali a mohli jej ocenit za rok.

Jako mimořádně nedůstojné, vůči odměněným, se mi jeví stanovit limit na „děkovačku“. Chápu, že pořad má scénář a dramaturgii, ovšem věřím, že se v případě odměněných, jedná o lidi inteligentní a má-li někdo potřebu děkovat déle, měl by mít tu možnost. Neměl by být přerušen dvojicí klavíristů, kteří představovali jediný hudební doprovod předávání cen, protože to deklasuje ocenění na formální akt. Ocenění si tak mohli vybrat mezi jistou revoltou, jako například Oldřich Kaiser nebo se omezit na slova „Děkuji ...“. Předávání cen tak ztratilo jakýkoliv lidský rozměr.

Aby toho nebylo málo, televizní diváci neměli žádnou šanci posoudit, za co byli vlastně filmaři nominovaní, natož ocenění. Chyběly sebekratší upoutávky, které by mohly osvětlit, co nominovaní vytvořili. Jako by všichni televizní diváci viděli všechny filmy. Upoutávky byly nahrazeny, ve většině případů stupidními, scénkami s Českým lvem. Jaké filmy se ocitly v nominacích, se diváci dozvěděli pouze u pětice filmů, nominovaných na nejlepší film, což mi přijde vůči ostatním filmům a filmařům nedůstojné.

Nerozumím tomu, proč musela pořad moderovat Adéla Banášová. Je to skvělá moderátorka, často předávání cen zachraňovala a patřila v přenosu skoro k tomu jedinému, na co mělo smysl se dívat, ale nerozumím tomu, proč moderovala ve slovenštině? Řada mladých už dnes slovenštině nerozumí. Jazykovému pelmelu nasadila korunu režie Českých lvů v případě Michaliny 0lszańské, která děkovala v polštině bez jakéhokoliv pokusu, její řeč přeložit.

Rád bych našel na předávání cen něco pozitivního. Snad, když Vojtěch Dyk zpíval a na velkoplošné obrazovce defilovaly fotografie filmařů, kteří loni zemřeli. Snad některé vtipné děkovačky. Snad fakt, že zvítězila „Pustina“ v okrajové kategorii a ocenění se dočkal Karlovarský filmový festival, respektive Jiří Bartoška a Věra Zaoralová.

Pokud mají tvůrci o cenách Českého lva tuto představu a akademici si chtějí zvolit filmy dle svého výběru a společně to pak s filmaři oslavit, nikdo jim v tom nebrání. Ať tak ovšem činí někde v ústraní a ceny ať oznámí pouze někde na webu nebo v tisku. Ve veřejnoprávní televizi, tedy v televizi, kterou si povinně platíme díky poplatkům nad rámec toho, co platíme na daních, nemá podobně koncipovaný pořad, co dělat. Nebyl pro diváky ani vtipný, ani poučný. Letos měl nulovou kvalitu.

Moje hodnocení: Naprostá katastrofa

Autor: Roman Potoczný | sobota 4.3.2017 22:40 | karma článku: 48.25 | přečteno: 107889x

Další články blogera

Roman Potoczný

Nemělo by být televizních debat 10, pane prezidente?

Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že by si přál jít s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem do čtyř televizních debat, na čtyřech televizních stanicích. Óóó, jak je najednou vstřícný!

15.1.2018 v 21:51 | Karma článku: 38.78 | Přečteno: 3514 | Diskuse

Roman Potoczný

10 nejlepších filmů roku 2017

Rok 2017 byl na dobré filmy štědřejší, než rok 2016. Došlo k příjemnému překvapení v několika filmových žánrech, kdy některé filmy posouvaly jejich hranice. Podívejme se, jak se filmy, uvedené letos v kinech, potkaly s mým vkusem.

31.12.2017 v 0:05 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 925 | Diskuse

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 37.82 | Přečteno: 4237 | Diskuse

Roman Potoczný

Jarku, tys to vzal?

„A proč jsi mi ani nezavolal, Jarku? Nezeptal se, co tomu všemu říkám? Tys to vzal? ... A co jsem měl, dělat, řekni mi. Měl jsem to vyznamenání někomu nechat? Aby sem přišel někdo cizí, k hotovýmu, ...

28.10.2017 v 22:28 | Karma článku: 30.03 | Přečteno: 3397 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Jan Raus

25 let na vlnách rádia Bla - Bla plus

Leden jasný, roček krásný. Těžko říct, zda chápat pranostiku ve smyslu počasí nebo stavu našich myslí. Každoroční start roku, čas na letmé ohlédnutí. Dnes k počátkům devadesátých let, prostřednictvím Rádia Bla Bla Plus. On Air 93

17.1.2018 v 0:25 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 92 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Tvrdá opozice Ježíšových nepřátel

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

16.1.2018 v 14:36 | Karma článku: 3.82 | Přečteno: 102 |

Filip Soukup

Nejtemnější hodina

„Můj denní režim: do jedenácti úřadování v posteli, po obědě hodina spánku, celý den alkohol a doutníky. Tak jsem porazit Hitlera!“ Winston Spencer Churchill Churchill jako válečný vůdce, Churchill jako čuník své ženy Clementine.

16.1.2018 v 12:20 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 258 |

Zdeněk Sotolář

Inkluze stále jako ideologie aneb Proč se nepohneme kupředu

O tom zase mudruje Kartous ze spolku EDUin, bůhvíproč zvaného informační centrum pro vzdělávání. Ve skutečnosti jde stále více o one man show právě pana Kartouse. Budiž mu to přáno, ale chodit si na EDUin právě pro info je marné.

16.1.2018 v 12:00 | Karma článku: 20.09 | Přečteno: 370 | Diskuse

Karel Sýkora

Crowded House – Don't Dream It's Over

Crowded House je australská rocková skupina, kterou založil roku 1985 v Melbourne novozélandský zpěvák a skladatel Neil Finn. Skupina měla v průběhu let řadu změn v sestavě.

16.1.2018 v 10:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 39 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 30.13 Průměrná čtenost 3516


Na blogu působím desátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.