Akční „Bournovská“ trilogie je mojí nejoblíbenější. Jason Bourne, agent bez minulosti, který se stal mýtem, než dal svým šéfům ultimátum, se nyní vrací poněkud starší, zkušenější a na vše si pamatuje. Ačkoliv, na vše úplně ne.
Například si nepamatuje na to, jakým způsobem byl do programu „Treadstone“ zapleten jeho otec a pátrá po tom v aktuálním čtvrtém dílu série.
Na původní trilogii mě, stejně jako masy ortodoxních fanoušků, fascinovala především syrovost akčních scén boje muže proti muži. V této trilogii nebylo na rozdíl od „Smrtonosné pasti“ nebo „Smrtonosné zbraně“ místo pro srandičky, ani na technologické vychytávky a převleky, kterými proslul agent Hunt z příběhů o nesplnitelných misích. Vše bylo natolik podřízeno krutopřísné akci, honičkám ve kterých si aktéři dýchali do tváře a bojům holýma rukama, ve kterých si lámali vazy, že se touto „nemocí“ nakazil i pozdější James Bond v podání Daniela Craiga.
Eponymní film „Jason Bourne“, který navazuje po bezmála deseti letech na původní trilogii a zároveň posílá do důchodu Jeremy Rennera z nepříliš povedeného filmu „Bournův odkaz“, zastihuje hlavního hrdinu v podání Matta Damona ve skvělé formě. Živí se jako nájemný pouliční rváč a jde mu to moc dobře. Upřímně, co bych za to dal, kdybych měl jako Damonův ročník takovou figuru. Stálé problémy s bývalými „spolupracovníky“ tak nejčastěji řeší bojem na bezprostřední vzdálenost.
Pod scénář i režii se tentokrát podepsal Paul Greengrass, režisér „Bourneova mýtu“ a „Bournova ultimáta“ a rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Vzhledem k tomu, že film spoluprodukoval Doug Liman, který režíroval „Agenta bez minulosti“ lze říct, že je „starý tým opět pohromadě“ a filmu to neobyčejně sluší. Lokace stíhá lokaci, akce akci a snad jen s výjimkou úvodní scény, ve které se měli poradit alespoň s průměrnými informatiky, film velmi zdařile odsýpá. Ne, opravdu by dnes hackery s hromadou serverů nenapadlo si tyto servery nepojistit byť jen jednoduchými UPSkami, nemluvě o napájecích elektrocentrálách.
Jinak jsou scény, ve kterých Bourneovi protivníci ze CIA využívají nejmodernější sledovací techniku, poměrně zdařilé. Futuristické šmírování na jakémkoliv místě působí sice poněkud nepravděpodobně, ale je velmi blízké současné realitě, kterou si jen velmi nesnadno připouštíme. Bourne se tentokrát musí vyrovnat s novým ředitelem CIA v podání Tommy Lee Jonese a nájemným zabijákem v podání typově přesného a tudíž nesmírně nesympatického Vincenta Cassela.
Ještě více hlavu Bournovi zamotají ženy, konkrétně dávná známá Nicky v podání Julie Stiles a kybernetická analytička Heather v podání Alicie Vikander. Psát o Alicii jinak, než v superlativech, nelze. Famózní kameraman Barry Ackroyd, který na Bournovi spolupracoval poprvé, si byl do té míry vědom jejího hereckého umění a nadpozemské krásy její tváře, že řadu soubojů tentokrát stylizuje do podoby velkých detailů tváří jednotlivých aktérů. Ty, stejně jako záběry na obrazovky monitorů počítačů nebo záběry exteriérů v rychlých prostřizích, dávají filmu základní dramatickou linku a neuvěřitelný spád.
Ačkoliv bývám v případech dlouhých ság poměrně skeptický, moc bych si přál, kdyby se z filmu „Jason Bourne“ vyklubal první díl další série. Konec filmu je do té míry otevřený, že bych si byl schopen na pokračování vsadit, ačkoliv většinou hazardu nepropadám. Uvidíme. Přeji příjemnou zábavu.
Moje hodnocení: 80%
