Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deštivé dny Colours of Ostrava 2016

17. 07. 2016 8:15:05
Zlata Holušová je Bůh! Nedokáže sice poručit větru a dešti, ale vypulírovala se svým produkčním týmem festival Colours of Ostrava do podoby, který nemá mezi festivaly obdoby. Dělá čest svému jménu i vynikající reklamu Ostravě.

Multižánrový festival Colours of Ostrava letos slaví dvě jubilea. Jedná se o patnáctý ročník festivalu a zároveň pátý ročník, který probíhá v Dolní oblasti Vítkovic, v industriálním prostoru bývalých Vítkovických železáren. Přestože se nevydařilo počasí, které je jednoznačně nejhorší za posledních pět let, zatím je možné konstatovat, že festival naplnil mírou vrchovatou má očekávání.

Rozmístění festivalu v areálu Dolní oblasti Vítkovic je po letech optimální, plocha schůdná, a přestože zhusta pršelo, nezměnil se areál v neprostupnou bažinu, za což patří pořadatelům dík. V areálu je 20 open air i krytých scén. Nalevo od hlavního vchodu vévodí celému areálu festivalu hlavní a nejrozměrnější Česká spořitelna stage, na které probíhají koncerty headlinerů festivalu. Nalevo od ní jsou krámky s občerstvením, pivní stany a Drive stage. Napravo od ní pak rozměrná VIP zóna, další pivní stany a kamenný Radegast Pub. Za hlavní scénou je ArcelorMittal stage, opět obklopená stánky s občerstvením. Naproti hlavnímu vchodu se rozbíhá hlavní nákupní zóna s krámky se vším možným i nemožným, obklopená zábavními centry a končící u haly Gong v bývalém plynojemu. Následují Radegast Czech stage, Agrofert Fresh stage a další a další scény a stánky s občerstvením. Všude po areálu jsou výtvarné a světelné instalace. Návštěvníkům jsou k dispozici i tradiční lákadla Dolní oblasti Vítkovic, jako jsou prohlídky vysoké pece, Bolt Café na vysoké peci nebo Velký a malý svět techniky.

V oblasti kulturní nabídky je festival víc, než barevný. Nově se letos rozšířila diskusní fóra, promítají se filmy, bylo možné si opět objednat vstupenky do multifunkční haly Gong na divadelní i hudební představení. Kdo chce, může vstupenky probendit tancem, poslechem reprodukované muziky a konzumací alkoholu v zábavních centrech tomu určených. Může korzovat po rozlehlé ploše areálu, nakupovat tretky nebo se cpát občerstvením, dle libosti. Zdá se, že jediné, co tomuto festivalu pestrých barev a možností zábavy ještě chybí, jsou kolotoče.

Jelikož se z mého pohledu jedná primárně o hudební festival, všechna ostatní lákadla, s výjimkou občasného jídla a pití, jsem letos vynechal. Line up se mi na první pohled nezdál příliš bohatý a ve srovnání s minulými lety snad i poněkud hubený, ale jak se ukázalo, bylo to pouhé zdání. Čtvrteční start festivalu byl impozantní a tradičně jej odstartovala Zlata Holušová s primátorem města Ostravy a hlavními sponzory, tentokrát za doprovodu vystřelených barevných konfet. Skotští „Treacherous Orchestra“ rozparádili publikum na první dobrou, takže jsem pokračoval na druhou stage, abych si vychutnal energické „Nothing But Thieves“, které sice v první půli koncertu statečně likvidoval zvukař, ale jinak předvedli plnokrevnou, kytarovou show. Zlatým hřebem večera byli pro mě osobně „Tame Impala“. Profesionální výkon kapely, snoubící psychedelii s beatlesovskou kytarovou hravostí a částečně popově laděnými rytmy, doprovázely tak báječně halucinogenní animace, že jsem si dovolil jen z dálky zaslechnout své dávné oblíbence „Slowdive“ a den jsem zakončil až překvapivě razantním a výborně provedeným setem francouzských „M83“, kteří naplnili mé oči, uši i duši.

Čtvrteční program mě uspokojil natolik, že jsem si mohl dovolit páteční a sobotní program, zaměřený především na mladší „one hit“ kapely, do značné míry vypustit. V pátek jsem se tak nechal nejprve pokochat libým hlasem norské zpěvačky skupiny„Aurora“, která snoubila vzhled zraněného ptáčátka s hlasem zpěvačky Dolores O’Riordan, aby mě posléze již podruhé na Colours znechutil Antony Hegarty, nyní v jakémsi ženském alteregu s programem „Anohni“, který, dle mého názoru, nepatří na festival, ale do klubu. Pátek zakončili vynikající Islanďané „Of Monsters and Men“ s tradičním ostrovním, kytarovým zápalem. V závěru si riskli nechat se vytleskat, za což se publiku odměnili mou oblíbenou písní k filmu „Walter Mitty a jeho život“. Sobota byla z mého pohledu ještě slabší, ačkoliv „Caro Emerald“ se svým swingovým programem, ani „Monkey Business“ v žádném případě nezklamali. „Kodaline“ uspokojili naděje mladých fanynek romantickou hudbou a podmanivým hlasem frontmana. O co "méně" se dělo na hlavních pódiích, o to větší prostor skýtala sobota k poznávání interpretů na menších scénách, kterými byli třeba „street punkoví“ „The Goddamn Gallows“, čeští alternativci „DVA“ nebo irští „We Banjo 3“.

Problémem festivalu Colours of Ostrava je pouze fakt, že se absolutně nedá stihnout vše, co by si návštěvník předsevzal vidět, slyšet a zažít. Je třeba dopředu pečlivě volit priority. A tak se už teď těším na dnešní závěr festivalu, který bude ve znamení koncertů fenomenálních chorvatských cellistů „2Cellos“, písničkáře „Passengera“, „The Vaccines“ a kultovních elektroniků „Underworld“, kteří festival letos na hlavní scéně zakončí a pevně doufám, že nechají vzpomenout na kultovní film „Trainspotting“. Je zcela jedno, jestli bude pršet nebo svítit slunce, ačkoliv druhá varianta by byla příjemnější. Bude to fajn a na konci festivalu mě bude na jedné straně strašně mrzet, že končí a na druhé straně se budu těšit na ten moment, kdy si budu moci koupit vstupenky na další ročník, protože festival „Colours of Ostrava“ nebo chcete-li „COLOURS!!!“ ten nikdy nezklame!

Autor: Roman Potoczný | neděle 17.7.2016 8:15 | karma článku: 20.12 | přečteno: 675x

Další články blogera

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 37.45 | Přečteno: 4144 | Diskuse

Roman Potoczný

Jarku, tys to vzal?

„A proč jsi mi ani nezavolal, Jarku? Nezeptal se, co tomu všemu říkám? Tys to vzal? ... A co jsem měl, dělat, řekni mi. Měl jsem to vyznamenání někomu nechat? Aby sem přišel někdo cizí, k hotovýmu, ...

28.10.2017 v 22:28 | Karma článku: 29.40 | Přečteno: 3243 | Diskuse

Roman Potoczný

Mých 5 nejoblíbenějších filmů

V nové rubrice "Mých 5 nej ..." se budu postupně věnovat svým favoritům z nejrůznějších oblastí kultury, sportu nebo veřejného života. První článek věnuji logicky svým nejoblíbenějším filmům a nebyla to vůbec jednoduchá volba.

1.10.2017 v 8:25 | Karma článku: 18.65 | Přečteno: 839 | Diskuse

Roman Potoczný

Po strništi bos … natloukl si nos

Na Svěráky se do kina chodí, nad jejich filmy se jásá, případně obdivně pokyvuje hlavou. Ale upřímně! Zajímaly někoho osudy protagonistů „Obecné školy“ před příchodem Igora Hnízda?

26.8.2017 v 23:30 | Karma článku: 27.80 | Přečteno: 1923 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Divadelní slang

Slang je nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové nebo profesní skupině. Rozdíly oproti spisovnému jazyku spočívají především ve slovní zásobě.

25.11.2017 v 10:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Vladimír Koliandr

Jaký je projev psychospirutuální krize?

Kratičké video, jež ještě doplňuje článek, který jsem zveřejnil před hodinou. Je velmi důležité s tímto problémem přijít k takovému psychiatrovi, který je dostatečně informovaný a může opravdu pomoci.

25.11.2017 v 10:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Může chybná psychiatrická diagnóza zničit život zdravého člověka?

Odpověď na tuto otázku naleznete v transpersonální psychologii. To, že jsme již udělali krůček dopředu, ukazuje režisér Viliam Politkovič v novém dokumentárním filmu „Z temnoty duše ... světlo“.

25.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 123 | Diskuse

Karel Sýkora

Shura – White Light

Alexandra Lilah Denton known professionally as Shura, is an English singer, songwriter and record producer. Shura grew up in Manchester. Her mother is a Russian actress and her father is an English documentary filmmaker.

25.11.2017 v 5:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 |

Richard Mandelík

Magdalena Veliká, flamenco a nadšení

Jediný koncert Magdaleny Kožené v Praze a já nechybím, leč díky pitomému Ticketportalu zvoravšímu předprodej mám 10. října v Rudolfinu až 7. řadu. Avšak zvuk i vizuální zážitek výtečné.

24.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 5.70 | Přečteno: 91 | Diskuse
VIP
Počet článků 283 Celková karma 28.50 Průměrná čtenost 3522


Na blogu působím devátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Letos se rozepíšu víc o seriálech a přidám zcela novou rubriku. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.