Básníci čekají na zázrak. A český film?

24. 04. 2016 7:30:00
Série o „básnících“ je důkazem nemohoucnosti české „porevoluční“ kinematografie. Zatímco v osmdesátých letech se režisér Dušan Klein blýskl třemi skvělými díly, po revoluci následovala již pouze recyklace postav, příběhů a zmar.

Výjimkou není ani dosud poslední „díl“ série, nazvaný „Jak básníci čekají na zázrak“. Přiznám se, zázrak jsem od tohoto filmu nečekal, ale kromě nostalgie jsem nenašel jediný důvod, proč byl film natočen.

Osmdesátá léta vnesla do české kinematografie svěží vítr. Bolševik již tolik necenzuroval a mohlo tak vzniknout několik filmů, které reflektovaly život tehdejší mládeže. Na filmech Dušana Kleina vyrostla celá naše generace, která dospívala v osmdesátých letech. Prvotina „Jak svět přichází o básníky“ z roku 1982 byla zjevením. Dodnes tento film pokládám za nejlepší český film o pubertě a problémech středoškoláků. Díval se na dospívající se shovívavým poetickým nadhledem zabaleným do slušivé formy divadla ve filmu a animací. Objevil pro film dvojici nadějných herců Pavla Kříže (Štěpán Šafránek) a Davida Matáska (Kendy).

Po dvou letech se dočkal neméně povedeného pokračování, pojmenovaného „Jak básníci přicházejí o iluze“. Svět sice napoprvé o básníka Štěpána nepřišel, ale ten přišel na vysoké škole o iluze o tom, že se mu podaří další vztah. Když poté našel ve filmu „Jak básníkům chutná život“ svou vyvolenou Píšťalku, měla dle mého názoru celá série skončit. Film měl stále ještě slušnou úroveň a otevřeně ťal do problémů předrevoluční doby.

Porevoluční euforie přinesla v roce 1993 touhu vyjádřit se k porevolučnímu osudu „básníků“ a název „Konec básníků v Čechách“ sugeroval, že už snad ani další díl nevznikne. Dnes bychom asi, pod dojmem různých trilogií, řekli, že po třech dílech vznikl pilotní díl další série. Jednalo se o velmi nepovedený počin, který přinesl víc reklamy, než rozvinutí osudů hlavních hrdinů. Vždyť vše již bylo jasně řečeno dříve. Místo toho se vracel k osudům postav, dávno zapomenutých ve filmové prvotině, jako byl Emil Nádeníček. Pozdější film „Jak básníci neztrácejí naději“, který vznikl v roce 2003 s desetiletým odstupem a aktuální „zázrak“, který vznikl po něm dokonce s třináctiletým odstupem, se nesou na naprosto stejné, nepřesvědčivé vlně.

Míra nostalgie je ve filmu „Jak básníci čekají na zázrak“ jednoznačně největší. Větší polovinu filmu tvoří odkazy na předchozí díly, dávno slyšené hlášky a představení dříve viděných postav. Opět vidíme například lázeňského Bouchala (František Ringo Čech), prodejce aut Karase (Lukáš Vaculík) nebo Vendulku utěšitelku (Eva Jeničková). Aby byly odkazy na Kleinovu tvorbu ještě bizarnější, objeví se několik herců z „Ulice“ a naprosto nepochopitelné odkazy na „hlášky“ z tohoto nekonečného seriálu, např. „ať se dílo daří“. Film tímto postupem místy připomíná vlastní parodii. Reklama z filmu stříká na každém kroku jak z karlovarského zřídla a dvě nahotinky sice potěší oko mužského diváka, ale jejich přítomnost ve filmu je naprosto samoúčelná.

Další Štěpánův romantický příběh se z reklam rodí dvě hodiny dlouhým, císařským řezem, přičemž zápletka je víc, než banální. Nezadaná sousedka (Linda Rybová) s dcerou ve věku Štěpánova syna (Filip Antonio) se stane dalším a doufejme, že posledním, Štěpánovým „úlovkem“. Přičemž mu k němu tentokrát postačí jen její existence, s novou básničkou se ani neobtěžuje. Zamontování dětí do celého příběhu je umělé a zbytečně prodlužuje děj, byť se tváří jako hybatelé celé situace.

Nostalgie je mocná čarodějka a snad by se vše výše uvedené dalo pochopit ve snaze opět přiblížit osudy poměrně dávno zapomenutých hrdinů a zasmát se několika povedeným vtípkům. Ovšem vzhledem ke kvalitě předrevoluční trilogie a uplynulému více než čtvrtstoletí od jejího uvedení, je to zatraceně málo. Mladé generaci, která vnímá původní díly jako „filmy pro pamětníky“ to nic neřekne a srovnávat tento „zázrak“ se současnou světovou nebo evropskou kinematografií snad ani nemá smysl. Zbývá tak jen pachuť, zklamání z další promarněné šance na slušný český film a víra, že tento díl básníků, uzavírající druhou trilogii, bude definitivně poslední.

Moje hodnocení: 50% (na kterých má lví podíl Josef Somr v roli Štěpánova profesora).

Autor: Roman Potoczný | neděle 24.4.2016 7:30 | karma článku: 31.28 | přečteno: 3869x

Další články blogera

Roman Potoczný

Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021

Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.

18.9.2021 v 23:31 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 471 | Diskuse

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.

4.8.2021 v 6:00 | Karma článku: 35.39 | Přečteno: 10637 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 254 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 314 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 46 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 347 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
VIP
Počet článků 299 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3499


Na blogu působím déle, než deset let. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...