Pokud je vám do třiceti let nebo máte velmi mladou mysl, pak vás tento zfilmovaný komiks naprosto pohltí a skvěle pobaví. Pokud ne, stejně si do kina zajděte, protože „jeden nikdy neví“ a smích prodlužuje život.
„Deadpool“ je teprve druhý film, který mě letos opravdu zaujal. Podlehl jsem svodům mých dvou synů, upozorňujících na obrovskou reklamu, jaké se filmu dostalo na internetu, a společně s kamarádem jsme vyrazili do kina. První šok nastal u pokladen, které byly obleženy diváky v míře běžné u oscarových bijáků, z čehož pokladny kolabovaly a my jsme sotva sehnali lístky. Druhý šok nastal v kině, kde jsme našli plné hlediště, což už dnes nebývá zvykem ani u oscarových bijáků.
Mladí diváci mě v mnoha ohledech překvapili. Jednak tím, že přišli do kina na film, který ještě před uvedením nabyl kultovního významu, protože bych očekával, že jej spíš budou (ne)legálně stahovat. Jednak složením publika, jelikož si troufnu odhadnout, že naprostá většina diváků byla ve věku od patnácti (což byla hladina přístupnosti filmu) do třiceti let. Je to spíš výjimka, ale film nám naše očekávání několikanásobně oplatil.
Wade Wilson (Ryan Reynolds) je bývalý člen speciálních jednotek, který se živí „ochranou“ lidí, přičemž se nevyhýbá neortodoxnímu přístupu ke svému „řemeslu“ a vše ironicky glosuje. Smysl života najde ve vztahu s krásnou Vanessou (Morena Baccarin) s níž se oddává radovánkám, dokud mu není diagnostikovaná rakovina. Ve snaze přežít podstoupí experimentální zákrok, po němž se stane X-Menem, nesmrtelným mutantem, který se ze všeho vyléčí a vše mu doroste.
Na příběhu, podobnému všem X-Menům a Avengerům by nebylo nic zajímavého, pokud by byl myšlen vážně. Ovšem „Deadpool“ je ryzí karikaturou těchto snímků, zamýšlenou jako parodie komiksového stylu od začátku, až do konce s vervou, jakou jsem viděl naposledy ve „Žhavých výstřelech“. Film je plný odkazů na jiné a nikoliv jen komiksové, filmy, plný nadsázky, ironie a humoru, který si od začátku dělá legraci hlavně sám ze sebe. Stranou nezůstane ani samotný Ryan Reynolds, který, coby Deadpool již značně zohyzděný, tvrdí, že na kráse záleží, vždyť ani jeho diváci nemají rádi jen proto, že dobře hraje.
Pod úspěchem filmu je podepsaný nadaný Tim Miller, jehož je film režijní, celovečerní prvotinou. Režisér byl sice nominován na Oscara za krátký animovaný film „Gopher Broke“ a vytvořil skvělou úvodní, animovanou, titulkovou sekvenci k Fincherově americké verzi filmu „Muži, kteří nenávidí ženy“, ovšem jinak se zdá, že si jméno vytvoří až tímto filmem. Stejně „bezejmenný“ je i zbytek štábu. Velký kus práce odvedl Ryan Reynolds v hlavní roli, který film zaštítil svým jediným slavnějším jménem. Zdárně mu sekunduje Morena Baccarin, známá ze seriálu „Ve jménu vlasti“ a Ed Skrein (charismatický záporák Ajax), který v posledním „Kurýrovi“ nahradil v roli Franka Martina Jasona Stathama.
Je těžké popsat, jak moc je film zábavný. V podstatě není věta, aby nepadla nějaká vypečená hláška nebo film nebyl proložen odkazem na něco podprahově humorného. A to si ještě ne všichni uvědomí úplně všechny odkazy, jako například proč před popisem Deadpoolovy slepé bytné, černé barvy pleti, hraje „Hit the Road Jack“ od Raye Charlese. Sál se od počátečních, až do závěrečných, titulků otřásal smíchem. A zde pozor! Tentokrát se vyplatí počkat si, až i závěrečné titulky doběhnou úplně do konce :-).
„Deadpool“ představuje v žánru parodie skvěle odvedené řemeslo a špičkovou „cool“ zábavu, jak se na dnešní dobu sluší a patří. Pět procent ze sta ubírá filmu v mých očích pouze fakt, že není první skvělou parodií na komiksy, že byl v přístupné podobě předstižen z mého pohledu dokonalým „Kick-Assem“ a že se „veze“ na nové vlně parodií, kterou již loni úspěšně odstartoval „Kingsman“ a „U.N.C.L.E.“. To ovšem nic nemění na faktu, že se prozatím katapultoval na www.imdb.com do padesáti nejlepších filmů všech dob a že „zatraceně“ stojí za vidění.
Moje hodnocení: 95%
