Interstellar – Nolanova devátá symfonie

Na kinematografii je krásné, že nás ještě stále dokáže překvapovat. I když podle upoutávek čekáte něco jako „Vesmírnou odyseu“ kříženou s „Gravigací“, "Vetřelcem" a většinou katastrofických filmů o záchraně světa, nejnovější film „Interstellar“ nakonec překvapí ve všech ohledech, přestože nijak neskrývá poctu dříve natočeným sci-fi filmům.

Na každý filmový počin Christophera Nolana se čeká jako na zázrak. Může za to ojedinělý, spektakulární styl, s jakým tento anglický gentleman dokáže režírovat své filmy, stejně jako zvláštní scénáře, které si píše buď sám („Počátek“), případně se svým mladším bratrem Jonathanem („Memento“). Žádný z jeho filmů nezklamal, za oba zmíněné filmy byl nominován na Oscara za scénář a batmanovská trilogie si získala takovou přízeň diváků, že je dnes Christopher Nolan režisérem s největším počtem filmů v nejlepší stovce dle serveru imdb.com, kde jich má rovných šest.

Interstellar je Nolanovým devátým celovečerním filmem a jedná se o mistrovské dílo. V rámci hereckého obsazení neponechal nic náhodě a tak bývalého pilota Coopera, který se vydá zachraňovat lidstvo, těžce zkoušené prachovými bouřemi a všudypřítomnou rostlinnou snětí, hraje Matthew McConaghey, držitel Oscara za film „Klub poslední naděje“. Jeho partnerku na cestě k jiným galaxiím doktorku Brandovou hraje Anne Hathaway, rovněž držitelka Oscara („Bídníci“), která si spolupráci s Nolanem vyzkoušela ve filmu „Temný rytíř povstal“. Není časté, aby se ve sci-fi sáze objevovali herci zvučných jmen, je to ovšem výrazným kladem především první poloviny filmu, kdy se Nolan nadechuje k dlouhému a velkému finále.

Podobně, jako ve filmu „Počátek“ pak ve druhé polovině filmu nejen postupně zvyšuje tempo děje. Zároveň odhaluje pravý důvod své sci-fi ságy, kterým je zcela pozemské zjištění, že pokud si lidstvo bude chtít pomoci, musí se spolehnout na vlastní schopnosti a ty nejpevnější vztahy na světě. Cooperovu dceru Murph hraje Jessica Chastain („30 minut po půlnoci“), otce doktorky Brandové, profesora Branda, ztělesnil Michael Caine, který hrál ve většině filmů Christophera Nolana.

Na svého dobrého známého se Nolan spolehnul i v případě autora filmové hudby. Hans Zimmer tentokrát údajně nevěděl, k jakému filmu skládá hudbu a tak složil symfonickou hudbu, ze které chvílemi mrazí a chvílemi hladí. Divil bych se, kdyby nebyl Hans Zimmer za svůj opus nominován na Oscara.

Uveřejnit o filmu více informací by bylo podvodem na divákovi. Na film bylo před uvedením uvaleno značné informační embargo a důvodem je zcela jiné, překvapivé vyznění, než, jaké vyplývá z důmyslně uváděných upoutávek, či kusých informací, které se dostaly na veřejnost. Z mého pohledu se jedná zatím o nejlepší film tohoto roku. Velkolepý, krásný, důmyslně vystavěný, skvěle zahraný a velmi překvapivý. Značné ambice, které si Christopher Nolan předsevzal, byly z mého pohledu naplněny a předpokládám, že každý, kdo má rád své děti, Nolanovy filmy a jejich osobitý styl, bude odměněn zajímavou podívanou a stejně jako v případě filmu „Počátek“ bude ještě hodně dlouho přemýšlet.

Moje hodnocení: 95%