Jaromír Nohavica a Janáčkovci rozezvučeli Gong
V těchto dnech, kdy si připomínáme výročí sametové revoluce, si pro samé stesky, co všechno je špatně, neuvědomujeme, jak moc nám tento dějinný zvrat dal. Proto bylo příjemné se na chvíli plně oddat fantastickému zážitku, který Jaromír Nohavica s "Janáčkovci" připravili a užít si to jednoznačně pozitivní "spojení nespojitelného". Vždyť kdo by předpokládal, že Nohavicův neškolený hlas a ryzí písničkářství bude s šedesátihlavým, profesionálním, koncertním "tělesem" fungovat, jako by snad jedno bez druhého nikdy neexistovalo.
Koncert odstartovala ve středu 14.11. instrumentální kompozice na téma písně "Ostravo, Ostravo", aby se po příchodu Jaromíra Nohavici za mohutného potlesku a vřavy změnila na "Těšínskou". Přiznám se, že jsem v tu chvíli nevěnoval pozornost v podstatě tradičnímu, mírně modifikovanému doprovodu, který vznikl ještě v době, kdy hrál Nohavica s Kapelou a kochal jsem se prostorem Gongu. Střechou, nasvícenou do podoby hvězdné oblohy. Všudypřítomným betonem a ocelovou konstrukcí, odkazující na průmyslový charakter Ostravy. Obrysy hudebníků Janáčkovy filharmonie, odrážejícími se v zadní konstrukci pódia.
Následovala "Bláznivá Markéta" ve formě decentního valčíku a to jsem si již začínal uvědomovat perfektní osvětlení, které dokonale korespondovalo s jednotlivými skladbami a fakt, že každá píseň, doprovázená filharmonií, bude nevšedním uměleckým zážitkem. Set uzavřela píseň z posledního alba "Tak mě tu máš", "Z minula do budoucna". Přiznám se, že jsem se na koncertě, který doprovázelo hrobové ticho, cítil poněkud nepatřičně, protože bývá zvykem s "Jarkem" od prvopočátku zpívat. Ovšem nikoliv v Gongu. Při každé písni bylo možné slyšet i dopad špendlíku na betonovou podlahu.
Nepatřičný pocit zcela zmizel v momentě, kdy bez doprovodu filharmonie, pouze s doprovodem kolegy a souputníka, polského akordeonisty Roberta Kuśmierskeho, spustil Jaromír Nohavica nejdříve na heligonku "Ostravo, Ostravo", aby pak ticho v Gongu glosoval a měl pravdu. Rozhodně se nekonala "žádná poklidná plavba vřesínským koupalištěm". S kytarou a Kuśmierskeho akordeonem rozjel "Já chci poezii", aby pokračoval písněmi "Podzemní prameny", "Peklo a ráj", až celý koncert definitivně otevřel chvilkou focení a slovy "tímto považuji koncert za považuji", čímž vtipně parafrázoval dávný přebrebt jakéhosi dávno zapomenutého moderátora.
Od této chvíle se střídaly pasáže, doprovázené Janáčkovou filharmonií a pasáže, na které jsme zvyklí z koncertů posledních let, tedy pouze s heligonkou nebo s kytarou, doprovázené akordeonem Roberta Kuśmierskeho. "Janáčkovci" okouzlili v písni "Ženy". "Petěrburg" umožnil připomenout si Sázavského a Vřešťálovy aranže. Autorem současných aranží a rozpisu pro celou filharmonii je dirigent Marko Ivanovič, který filharmonii v průběhu koncertu řídil.
Publikum pochopilo "Jarkův" záměr, přidávalo se a zpívalo především v pasážích s heligonkou ("Hlídač krav"), zatímco v komorních ("Zbloudilý koráb" pouze s Kuśmierskeho klavírem), či naopak filharmonicky pompézních písních ("Velká voda") hypnoticky mlčelo.
Jaromír Nohavica nás za občasného glosování přítomnosti "otce" plynojemu generálního ředitele Světlíka, upozornění na přítomnost svého táty, či tradičních dobových nebo aktuálních glos, provedl novým albem, dobami "Divného století" a "Mikymauzolea", ke kterým má nejnovější album "Tak mě tu máš" nejblíže a tu a tam neváhal sáhnout i do svého, nepřeberného zásobníku kupletů. V pravidelných intervalech se střídal doprovod pouhého akordeonu ("Kometa", "Přivozska puť", "Pane prezidente", "U nas na severu", "Minulost") a majestátního doprovodu Janáčkovy filharmonie ("Až to se mnu sekne", "Ještě mi scházíš", "Darmoděj").
Je těžké popsat každou z písní, doprovázených filharmonií jinak, než jako "událost". Doufám, že z koncertu vyjde CD nebo DVD, protože Nohavicovy písně nabraly v tomto podání dosud neslýchaný, nový rozměr. Vždy měly příběh, srdce, duši i pointu, ale nikdy si nehrály na víc, než na dovedně vymyšlené, folkové písničky. V podání filharmonie se staly vrcholným uměleckým zážitkem. Asi nejmarkantnější to bylo u písní "Fotbal" a "Muzeum", kdy v prvním případě si doprovod filharmonie nedovedl údajně představit ani sám Jaromír Nohavica, přesto báječně fungoval a vzbudil první "standing ovation" celého publika a ve druhém případě pak aranžmá, podobně jako u písně "Darmoděj" naopak všechny přikovalo k sedadlům.
Koncert zakončil "Anděl" z alba "Ikarus" a návštěvníky koncertu vynucené přídavky "Ostrava černá" s heligonkou a "Vlaštovko leť" s filharmonií. To se již tleskalo ve stoje po každé písni ...
Viděl jsem mnoho koncertů Jaromíra Nohavici. Každý z nich ve mně zanechal skvělý dojem, ale lhal bych, kdybych koncert s filharmonií neprohlásil dosud za nejlepší a nejzralejší. "Jarkovy" písně "přežily" po sólovém provedení, komorním provedení v doprovodu akordeonu nebo klavíru, doprovodu Kapely nebo Čechomoru i konfrontaci s klasickým, koncertním tělesem.
Jaromír Nohavica touto sérií koncertů definitivně dorostl z osamělého folkového barda a glosátora do nevšední osobnosti, nebojící se nalézat netradiční formy prezentace svých písní. Muzikanta nadprůměrné hudební i textařské kvality, neustálého uměleckého růstu a záruky, znamenající skvělý koncertní zážitek.
Roman Potoczný
Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021
Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.
Roman Potoczný
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.
Roman Potoczný
Já jsem Prymula, kdo je víc?
Papalášské manýry se u nás v posledních letech projevují čím dál víc. Stačí si vzpomenout na prezidentův „popelníček“, premiérovy „vysoké stropy a větranou místnost“ nebo aktuální provinění ministra zdravotnictví.
Roman Potoczný
Koronavirové paradoxy
Koronavirus nám nastavil zrcadlo. Vidím v něm apatické občany, které si vodí vláda na drátkách, a v zájmu obav o vlastní život se bojí třísknout do stolu a zvolat: „Už toho bylo dost!“ nebo ještě lépe „Už vás máme dost!“
Roman Potoczný
Soumrak sociální demokracie?
Nemyslel jsem si, že někdy napíšu podobný blog. ČSSD jsem nikdy nevolil a nejspíš nikdy volit nebudu. Přesto bych jim chtěl poradit, protože si myslím, že by strana měla zůstat v současné vládě a pracovat, ne páchat sebevraždu.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Nejvyšší soud USA se poprvé zabývá otázkou, zda mají bývalí prezidenti absolutní imunitu vůči...
Trvalo to měsíc. Baltimore otevřel kanál pro lodě uvězněné po zřícení mostu
Měsíc po zřícení přístavního mostu proplula nově otevřeným plavebním kanálem v Baltimoru první loď....
Chcete peníze? Máme otázky! Jourová jménem Bruselu griluje Ficovu vládu
Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů, řekla ve čtvrtek...
Ázerbájdžán v Karabachu zboural arménskou vesnici, na místě staví mešitu
Ázerbájdžán v jedné ze znovuzískaných vesnic v Náhorním Karabachu zbořil 200 let starý arménský...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 299
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3499x
Bloguji, tedy jsem!