Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Báječné Pohádky pro Emu

13. 11. 2016 7:30:00
Česká filmařina skomírá v tvůrčí křeči a impotenci. Přesto se tu a tam, jen velmi výjimečně, podaří vyprodukovat film, který zaujme a pobaví diváky a přitom neurazí ani filmové kritiky.

Když jsem se dozvěděl, že velmi oblíbený bloger, autor čtyř knih a režisér Rudolf Havlík natáčí romantický film o osudu osiřelého děvčátka v předvánoční Praze, pokládal jsem to za špatný vtip. Co že? Autor, který ve svých textech snoubil vůni dálek s neotřelými příběhy, které prokládal osobními pocity, aby natočil takové klišé? Nebýt nesmírné víry v jeho talent, zřejmě bych film ignoroval. A byla by to chyba.

Je třeba zmínit, že druhý film Rudolfa Havlíka, který je opět autorem scénáře i režisérem, není v ničem nový. Téměř vše jsme již dříve viděli. Osiřelá, plačící Ema dává často vzpomenout na Kolju. Radovánky na sněhu připomínají „tatínka z polepšovny“. Seznámení nezadaného starého mládence s ženou, hledající „toho pravého“ jsme již viděli stokrát.

Ovšem dovedu si představit, že bylo nemožné odolat pokušení pospojovat to vše dohromady a „nechat příběh plavat“ jen proto, že se jedná o klišé. Vždyť úspěšné romantické příběhy jsou plné klišé a stejně tak vánoční příběhy. Zde klišé není neblahým výsledkem, ale naopak zadáním, které je třeba naplnit obsahem a naservírovat divákům, jelikož to je přesně to, co očekávají.

Rudolf Havlík napsal scénář k filmu „Pohádky pro Emu“ bravurně. Celý film přesně zapadá do škatulky žánru romantické komedie a především v detailech a v jednotlivých dialozích nekompromisně baví malé i dospělé diváky. Postranní dějová linie morčete Edy je sice očekávaně, ale výborně vypointovaná. Sympatický je i detail, že se hlavní hrdina opět jmenuje Petr jako v režijní prvotině „Zejtra napořád“.

Aňa Geislerová mě v hlavní roli recepční Marie okouzlila. Vedlejší role v anglickém filmu „Anthropoid“ ji pomohla ukončit období krásek v nesnázích a dle mého názoru Aňa zraje jako víno a podává v Pohádkách pro Emu zatím svůj nejlepší herecký výkon. Malá Ema Švábenská je milá, uvěřitelná, výborně zpívá a zvládá svoji roli s obdivuhodným přehledem. Bylo by příjemné, kdyby měla v budoucnu šanci svůj talent prohloubit a nepromarnit.

Ondřej Vetchý mě v hlavní roli Petra Millera příjemně překvapil. Dosud jsem ho měl jako herce zařazeného ve škatulce někoho, kdo o herectví slyšel, ale zatím se s ním nepotkal. V charakterních rolích příšerně přehrává, nicméně má nesmírný komediální talent, který už několikrát prokázal. Petr Miller proto jako imigrační právník, syn hádající se s otcem nebo jako vystresovaný muž, který možná právě našel své osmileté dítě, není příliš uvěřitelný. Ovšem jako starostlivý otec, překvapený svou novou rolí nebo rozechvělý a nervózní muž v nejlepších letech, usilující o falešný sňatek, je geniální.

Abych jen nechválil, musím konstatovat, že netuším, proč je český film plný smutně-směšných komedií. Otravovaly mě tím „Ženy v pokušení“ a ještě víc „Muži v naději“. Komedie má bavit, tím spíš, pokud je romantická a není nutné, aby se diváci pobrečeli jinak, než smíchem. Smutné musí být dávkováno účelně a v komedii by ho mělo být jako šafránu. V „Pohádkách pro Emu“ mi smutných odstínů místy přišlo příliš. Kdyby se vystřihly, celý film by dostal ještě větší říz. Jinak má film výborný komediální „timing“ i stříh.

Rudolf Havlík udělal jako scénárista i režisér od své prvotiny v obou řemeslech obrovský posun kupředu. Udržel si svůj tým, díky čemuž mohl kameraman Václav Tlapák opatřit film zajímavými záběry Londýna, Prahy i celou řadu velkých detailů. Ondřej Konvička nezklamal a hudebními motivy podtrhuje podmanivou atmosféru jednotlivých filmových obrazů. Přibližně v těchto, včetně hlavních rolí, bych viděl příští rok nominace na České lvy. Film vřele doporučuji k zhlédnutí, jelikož podobně konzistentních, dobrých a zábavných filmů se v českých luzích a hájích v posledních letech příliš neurodilo.

Moje hodnocení: 80%

Autor: Roman Potoczný | neděle 13.11.2016 7:30 | karma článku: 13.49 | přečteno: 544x

Další články blogera

Roman Potoczný

Nejhorší Český lev všech dob

Česká filmová tvorba skomírá. Doslova se v posledních letech dotýká dna, ovšem to neznamená, že by filmaři, kteří se nepochybně ze sebe snaží dostat to nejlepší, neměli být důstojně ocenění. To se letos rozhodně nepodařilo.

4.3.2017 v 22:40 | Karma článku: 47.97 | Přečteno: 66649 | Diskuse

Roman Potoczný

T2 Trainspotting: Vyber si život!

Opravdu si můžeme vybrat život? Nebo si život vybírá nás a je nám předurčeno, jakou budeme mít práci, jakou kariéru, jakou rodinu a jak velkou budeme mít „tu zpropadenou“ televizi?

19.2.2017 v 7:30 | Karma článku: 19.58 | Přečteno: 2189 | Diskuse

Roman Potoczný

La La Land Super Fi Fi Film

Když jsem se vrátil z projekce, nikdo mi nevěřil, že je „La La Land“ naprostá pecka. „Vždyť je to romantický muzikál, takových už bylo natočeno hodně a téměř žádný za nic nestál.“ Ovšem 14 nominací na Oscara hovoří naprosto jasně.

28.1.2017 v 7:30 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 2056 | Diskuse

Roman Potoczný

Pasažéři versus Paterson

První dva týdny nového filmového roku 2017 se báječně vydařily. V třeskutých mrazech si cestu do kina našlo velké množství diváků, kteří mohli obdivovat jak sci-fi "Pasažéři", tak film nezávislého tvůrce Jima Jarmusche "Paterson".

15.1.2017 v 7:30 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 765 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Orlík

Den, kdy Arab z OOP přiznal pravdu, kterou znal, kromě levice, celý Izrael

V pátek 31. března uplyne 40 let od památného rozhovoru člena výkonného výboru OOP Zahíra Muhseina s holandským deníkem Trouw, ve kterém Muhsein uvedl:

26.3.2017 v 19:34 | Karma článku: 30.94 | Přečteno: 975 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Prospěl kardinál Vlk naší zemi?

Kdo si myslí jako já, že NE a chápe gesto presidenta Zemana, h l a s u j t e, prosím, tím, že zvýšíte karmu tohoto článku!

25.3.2017 v 9:15 | Karma článku: 42.81 | Přečteno: 1943 | Diskuse

Karel Sýkora

"Uptown Funk" Mark Ronson ft. Bruno Mars: The Cannonball Band saxophone cover ft Eric Dari

Eric Darius leads The Cannonball Band in this live saxophone cover of "Uptown Funk" by Mark Ronson ft Bruno Mars.

25.3.2017 v 8:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 |

Karel Sýkora

Židovská báseň z Brooklynu

Minulý rok napsala Chanie Gorkin, studentka střední školy Beth Rivkah v Crown Heights, krátkou báseň jako úlohu do školy.

24.3.2017 v 19:55 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 120 |

Vladimír Koliandr

Nejen Čtyři dohody, ale i Hóoponopono vás změní

Při psaní odpovědi na dotaz p. Zátureckého v diskusi „Vy se vyznáte ve filozofii a berou Vás Čtyři dohody?? “, jsem si uvědomil, že to může zajímat i někoho dalšího, tak to mírně upravené a doplněné předkládám jako článek.

24.3.2017 v 14:55 | Karma článku: 10.83 | Přečteno: 387 | Diskuse
VIP
Počet článků 274 Celková karma 29.73 Průměrná čtenost 3403


Na blogu působím devátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Letos se rozepíšu víc o seriálech a přidám zcela novou rubriku. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.