Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deštivé dny Colours of Ostrava 2016

17. 07. 2016 8:15:05
Zlata Holušová je Bůh! Nedokáže sice poručit větru a dešti, ale vypulírovala se svým produkčním týmem festival Colours of Ostrava do podoby, který nemá mezi festivaly obdoby. Dělá čest svému jménu i vynikající reklamu Ostravě.

Multižánrový festival Colours of Ostrava letos slaví dvě jubilea. Jedná se o patnáctý ročník festivalu a zároveň pátý ročník, který probíhá v Dolní oblasti Vítkovic, v industriálním prostoru bývalých Vítkovických železáren. Přestože se nevydařilo počasí, které je jednoznačně nejhorší za posledních pět let, zatím je možné konstatovat, že festival naplnil mírou vrchovatou má očekávání.

Rozmístění festivalu v areálu Dolní oblasti Vítkovic je po letech optimální, plocha schůdná, a přestože zhusta pršelo, nezměnil se areál v neprostupnou bažinu, za což patří pořadatelům dík. V areálu je 20 open air i krytých scén. Nalevo od hlavního vchodu vévodí celému areálu festivalu hlavní a nejrozměrnější Česká spořitelna stage, na které probíhají koncerty headlinerů festivalu. Nalevo od ní jsou krámky s občerstvením, pivní stany a Drive stage. Napravo od ní pak rozměrná VIP zóna, další pivní stany a kamenný Radegast Pub. Za hlavní scénou je ArcelorMittal stage, opět obklopená stánky s občerstvením. Naproti hlavnímu vchodu se rozbíhá hlavní nákupní zóna s krámky se vším možným i nemožným, obklopená zábavními centry a končící u haly Gong v bývalém plynojemu. Následují Radegast Czech stage, Agrofert Fresh stage a další a další scény a stánky s občerstvením. Všude po areálu jsou výtvarné a světelné instalace. Návštěvníkům jsou k dispozici i tradiční lákadla Dolní oblasti Vítkovic, jako jsou prohlídky vysoké pece, Bolt Café na vysoké peci nebo Velký a malý svět techniky.

V oblasti kulturní nabídky je festival víc, než barevný. Nově se letos rozšířila diskusní fóra, promítají se filmy, bylo možné si opět objednat vstupenky do multifunkční haly Gong na divadelní i hudební představení. Kdo chce, může vstupenky probendit tancem, poslechem reprodukované muziky a konzumací alkoholu v zábavních centrech tomu určených. Může korzovat po rozlehlé ploše areálu, nakupovat tretky nebo se cpát občerstvením, dle libosti. Zdá se, že jediné, co tomuto festivalu pestrých barev a možností zábavy ještě chybí, jsou kolotoče.

Jelikož se z mého pohledu jedná primárně o hudební festival, všechna ostatní lákadla, s výjimkou občasného jídla a pití, jsem letos vynechal. Line up se mi na první pohled nezdál příliš bohatý a ve srovnání s minulými lety snad i poněkud hubený, ale jak se ukázalo, bylo to pouhé zdání. Čtvrteční start festivalu byl impozantní a tradičně jej odstartovala Zlata Holušová s primátorem města Ostravy a hlavními sponzory, tentokrát za doprovodu vystřelených barevných konfet. Skotští „Treacherous Orchestra“ rozparádili publikum na první dobrou, takže jsem pokračoval na druhou stage, abych si vychutnal energické „Nothing But Thieves“, které sice v první půli koncertu statečně likvidoval zvukař, ale jinak předvedli plnokrevnou, kytarovou show. Zlatým hřebem večera byli pro mě osobně „Tame Impala“. Profesionální výkon kapely, snoubící psychedelii s beatlesovskou kytarovou hravostí a částečně popově laděnými rytmy, doprovázely tak báječně halucinogenní animace, že jsem si dovolil jen z dálky zaslechnout své dávné oblíbence „Slowdive“ a den jsem zakončil až překvapivě razantním a výborně provedeným setem francouzských „M83“, kteří naplnili mé oči, uši i duši.

Čtvrteční program mě uspokojil natolik, že jsem si mohl dovolit páteční a sobotní program, zaměřený především na mladší „one hit“ kapely, do značné míry vypustit. V pátek jsem se tak nechal nejprve pokochat libým hlasem norské zpěvačky skupiny„Aurora“, která snoubila vzhled zraněného ptáčátka s hlasem zpěvačky Dolores O’Riordan, aby mě posléze již podruhé na Colours znechutil Antony Hegarty, nyní v jakémsi ženském alteregu s programem „Anohni“, který, dle mého názoru, nepatří na festival, ale do klubu. Pátek zakončili vynikající Islanďané „Of Monsters and Men“ s tradičním ostrovním, kytarovým zápalem. V závěru si riskli nechat se vytleskat, za což se publiku odměnili mou oblíbenou písní k filmu „Walter Mitty a jeho život“. Sobota byla z mého pohledu ještě slabší, ačkoliv „Caro Emerald“ se svým swingovým programem, ani „Monkey Business“ v žádném případě nezklamali. „Kodaline“ uspokojili naděje mladých fanynek romantickou hudbou a podmanivým hlasem frontmana. O co "méně" se dělo na hlavních pódiích, o to větší prostor skýtala sobota k poznávání interpretů na menších scénách, kterými byli třeba „street punkoví“ „The Goddamn Gallows“, čeští alternativci „DVA“ nebo irští „We Banjo 3“.

Problémem festivalu Colours of Ostrava je pouze fakt, že se absolutně nedá stihnout vše, co by si návštěvník předsevzal vidět, slyšet a zažít. Je třeba dopředu pečlivě volit priority. A tak se už teď těším na dnešní závěr festivalu, který bude ve znamení koncertů fenomenálních chorvatských cellistů „2Cellos“, písničkáře „Passengera“, „The Vaccines“ a kultovních elektroniků „Underworld“, kteří festival letos na hlavní scéně zakončí a pevně doufám, že nechají vzpomenout na kultovní film „Trainspotting“. Je zcela jedno, jestli bude pršet nebo svítit slunce, ačkoliv druhá varianta by byla příjemnější. Bude to fajn a na konci festivalu mě bude na jedné straně strašně mrzet, že končí a na druhé straně se budu těšit na ten moment, kdy si budu moci koupit vstupenky na další ročník, protože festival „Colours of Ostrava“ nebo chcete-li „COLOURS!!!“ ten nikdy nezklame!

Autor: Roman Potoczný | neděle 17.7.2016 8:15 | karma článku: 18.90 | přečteno: 634x

Další články blogera

Roman Potoczný

Je Masaryk nejlepší český film?

Film „Masaryk“ obdržel největší počet ocenění v historii Českého lva. Smrští 12 ocenění vyslala Česká filmová a televizní akademie jasnou zprávu. Dle jejího názoru je „Masaryk“ nejlepším českým porevolučním filmem. Je tomu tak?

1.4.2017 v 23:55 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 4093 | Diskuse

Roman Potoczný

Nejhorší Český lev všech dob

Česká filmová tvorba skomírá. Doslova se v posledních letech dotýká dna, ovšem to neznamená, že by filmaři, kteří se nepochybně ze sebe snaží dostat to nejlepší, neměli být důstojně ocenění. To se letos rozhodně nepodařilo.

4.3.2017 v 22:40 | Karma článku: 48.19 | Přečteno: 99288 | Diskuse

Roman Potoczný

T2 Trainspotting: Vyber si život!

Opravdu si můžeme vybrat život? Nebo si život vybírá nás a je nám předurčeno, jakou budeme mít práci, jakou kariéru, jakou rodinu a jak velkou budeme mít „tu zpropadenou“ televizi?

19.2.2017 v 7:30 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 2878 | Diskuse

Roman Potoczný

La La Land Super Fi Fi Film

Když jsem se vrátil z projekce, nikdo mi nevěřil, že je „La La Land“ naprostá pecka. „Vždyť je to romantický muzikál, takových už bylo natočeno hodně a téměř žádný za nic nestál.“ Ovšem 14 nominací na Oscara hovoří naprosto jasně.

28.1.2017 v 7:30 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 2706 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Problémy porušování přírodního řádu v Bibli (prof. Dr. Jan Heller)

Jan Heller je přední český biblista, teolog a religionista, překladatel z hebrejštiny a foiničtiny. Zabývá se především Starým zákonem, náboženskými systémy starověkého Předního východu, věnuje se hebrejštině a semitské sémantice.

25.4.2017 v 14:15 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 182 |

Peter Krivda

Potulky XXVIII - Český Krumlov ako sen

... rozprávkovo si vieme vysnívať, predstaviť, uniesť sa ním. Je nereálnoskutočné, je niekde vzdialenonehmatateľné a pritom stojíme v jeho strede, je mámivé fluidum, ktorého sme sa dotýkali...

25.4.2017 v 13:54 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 97 | Diskuse

Hermína Muchová

Život ochotníkův – rozhovor s Petrem Bendlem

Petr Bendl je poslanec PSP ČR, hudebník, chovatel koní, milovník přírody, dobrovolný hasič, ale i člen ochotnického divadelního souboru v Dobřichovicích.

25.4.2017 v 7:30 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 910 | Diskuse

Karel Sýkora

Amazing Grace – Trumpet Solo

Amazing Grace (česky „Úžasná milost“) je křesťanská píseň, jejíž slova napsal anglikánský kněz a bývalý kapitán otrokářské lodi John Newton a publikoval ji v roce 1779. Původní název písně byl „Faith's Review and Expectation“.

25.4.2017 v 6:20 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 87 |

Dana Šumová

Kdopak tu zpívá hlasem jako čokoláda?

Přece Ella Fitzgeraldová – děvče z Virginie s tří oktávovým hlasovým rozsahem, co vyzpívalo bez potíží snad všechny hudební žánry, avšak v první řadě jazz.

25.4.2017 v 1:00 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 129 | Diskuse
VIP
Počet článků 275 Celková karma 32.00 Průměrná čtenost 3532


Na blogu působím devátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Letos se rozepíšu víc o seriálech a přidám zcela novou rubriku. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.