100dolní

11. 10. 2008 3:40:00
"Ne, tudy ne". "Vem to touhle cestou, prosím, protože tou druhou je to úplně zadupané". "Mění tam chodník nebo co a furt s tím nejsou hotovi". ... "Dík". "Moc". "Nemáš zač". "Jo, uvídíme se zase někdy cestou na letiště nebo se ozvu ...". "Ještě jednou díky moc za svezení, měj se ... " ...

Je to pár chvil co jsem seděl na baru. Seděl a nepřestával obdivovat ten balet barmanek. To jejich sexy hemžení. Oči jsem měl jen pro jednu z nich. Jen pro jednu jedinou. Stejně jako vím, že první byli Beatles, že nejrajcovnější zpěvák všech dob byl Elvis Presley a nejkrásnější skalní město je jedno skalní město v Jordánsku, vím, že ona je ze všech nejkrásnější. Jedna jediná. Teď koukám doma na příběh Alvina Straighta, píšu tento blog a snažím se připomenout každý její pohyb, každý její úsměv, o kterém vím, že patřil mě ...

... večer byl dlouho předem připraven a nemám tyhle přípravy rád. Přesto jsem se těšil, protože mí kamarádi z výšky patří do skupiny těch, které mám ze všech nejraděj. Už od výšky jsme spolu hráli mariáš a je skvělé, že jsme si tu schopnost se sejít, najít si čas ve všem tom dnešním frmolu, společně si zahrát a něco vypít, zachovali. Fakt je ten, že mě ty večery baví čím dál míň. Vždy se sejdeme, za hodinu probereme u karet, co se v poslední době u každého z nás v životě událo, pak pijeme a hrajeme pár hodin, než nastane tradiční hluché místo ...

... nejinak tomu bylo i dnes. Probrali jsme všechny detaily. Všichni se ptali na mé nové lásky nebo lásku a já nebyl schopen říct nic konkrétního. Docela mě to štvalo. Byli zvyklí slýchat šťavnaté historky z mého nevázaného života a najednou jsem před nimi byl jakoby obnažený, neschopný jasné formulace a přitom uvnitř v srdci cítící, že bych jim toho chtěl tolik říct. Nějak jsem nemohl, nechtěl ...

... dlouho se večer vyvíjel, jak by měl, hráli jsme karty v oblíbené hospůdce, až nastal ten kýžený okamžik, kdy se přesouváme na Stodolní. Marně si vybavuji, proč mě kdysi bavilo tam chodit. Často zvu všechny známé na návštěvu, lákám je na Stodolní a dnes jsem jednoznačně nevěděl, jaké by mělo být mé poselství ...

... hoši se jako vždycky dobře bavili. Sledovali všechny slečny i barmanky, které se šustly kolem a v očích svých kamarádů jsem četl jasnou touhu se jen tak odvázat, zapomenout na osobní závazky a dobře se pobavit. Asi tak Stodolní působí na každého, kdo se tam vyskytuje jen občas nebo na její mumraj není zvyklý ...

... osobně mi všechny holky na Stodolní, až na jedinou, připadají od jisté doby, že se chovají jako trubky. Jako vyrobené přes kopírák. Tlusté nebo extrémně štíhlé, mladé i staré, stejně oblečené, často obnažující část těla, o které jsou přesvědčeny, že je cool. Ty škaredší z nich zcela bez skrupulí tančí na tanečním parketu nebo před barem a snaží se poutat oči v okolí přísedících mužů. Hezčí holky okouní a lákají na své pohledy ty muže, které jednoznačně ženy tančící na parketu nezaujaly. Většinou to jedněm i druhým stačí, ať již je jejich záměrem jen provokovat a zvedat si svoje ego nebo někoho skutečně ulovit. Nyní se jedna z tančících zapotácela pod omračujícím vlivem množství vypitého alkoholu a smetla ze stolu všechny sklenice. I to je Stodolní. Hluk dopadajícího skla ani na chvíli zábavu nepřerušil a tak po jeho uklizení se v zábavě bez přerušení pokračovalo dál ...

... jsem rád, že jsem se s kamarády rozloučil a mohl jít dál sám tam, kam jsem chtěl. Celý večer jsem se na ni těšil, teď tady sedím a přiznám se, po dlouhé době cítím dokonce velmi lehký závan žárlivosti. Je tak svůdná, jak se pohybuje, že neujde oku okolo sedících mužů. Je to profesionální hra, stejně jako, když se dobře obleču a jedu na jednání nebo když se snažím sám svou práci dělat tak, jak nejlépe to jde. Dobře to vím a přesto musím uvnitř tišit své myšlenky na to, že působí na řadu lidí stejně tak, jak o ulici vedle působily barmanky na mé kamarády ...

... je čas jít spát. Už dávno si neumím užít Stotolní dny na konci týdne tak jako kdysi. Už mě to nebaví. Nechci působit dojmem, že jsem tak moc nad věcí. Jenže už jsem zjistil, že najít opravdový vztah tam jednoduše nejde a já už jej naštěstí hledat nemusím. To, že se mi to podařilo, je shodou mnoha a mnoha náhod a někdy si myslím, že by si mě snad láska našla i kdekoliv jinde, kdyby tomu osud chtěl ...

Autor: Roman Potoczný | sobota 11.10.2008 3:40 | karma článku: 13.14 | přečteno: 1691x

Další články blogera

Roman Potoczný

Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021

Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.

18.9.2021 v 23:31 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 471 | Diskuse

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.

4.8.2021 v 6:00 | Karma článku: 35.39 | Přečteno: 10637 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Vlastík Fürst

Dě-da nebo dědek plesnivý

Blíží se jaro a s ním doba, kdy se do ulic vyrojí spousta lehce přioděných slečen a dam. A tak se možná my, co jsme většinově orientovaní, od těch krasavic zase dočkáme nějakého nelichotivého komentáře.

16.3.2024 v 8:30 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 519 | Diskuse

Vlastík Fürst

S Ním jsem silný

David pokračuje ve své písni. Už v ní stihl Stvořiteli říci vše, co ho trápí. Sdílí se s ním o své obavy z toho, že jeho vojsko bez pomoci shůry prohraje. Strach mu ale nahání i mlčení nebes.

8.3.2024 v 19:10 | Karma článku: 12.36 | Přečteno: 205 | Diskuse

Vít Olmer

Bitva o důchod (humoreska)

Nedávno jsem se dočetl, že nějaká paní měla z vyřizování svého důchodu hlavu jak pátrací balon. Chtěl bych ji utěšit...

8.3.2024 v 19:08 | Karma článku: 43.99 | Přečteno: 8013 | Diskuse

Tien Tran Tat

Koupil bych si průvodce po Vietnamu? Spíš nekoupil

Nedávno jsem v ruce držel průvodce po Vietnamu. Publikováno v roce 2018. Není to jediný průvodce, který jsem prolistoval. Vždycky mě zaujme filmové doporučení. Většinou nabídka amerických válečných filmů. Rozčiluje mě to.

6.3.2024 v 8:24 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 409 | Diskuse
VIP
Počet článků 299 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3499


Na blogu působím déle, než deset let. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...