Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Básníci čekají na zázrak. A český film?

24. 04. 2016 7:30:00
Série o „básnících“ je důkazem nemohoucnosti české „porevoluční“ kinematografie. Zatímco v osmdesátých letech se režisér Dušan Klein blýskl třemi skvělými díly, po revoluci následovala již pouze recyklace postav, příběhů a zmar.

Výjimkou není ani dosud poslední „díl“ série, nazvaný „Jak básníci čekají na zázrak“. Přiznám se, zázrak jsem od tohoto filmu nečekal, ale kromě nostalgie jsem nenašel jediný důvod, proč byl film natočen.

Osmdesátá léta vnesla do české kinematografie svěží vítr. Bolševik již tolik necenzuroval a mohlo tak vzniknout několik filmů, které reflektovaly život tehdejší mládeže. Na filmech Dušana Kleina vyrostla celá naše generace, která dospívala v osmdesátých letech. Prvotina „Jak svět přichází o básníky“ z roku 1982 byla zjevením. Dodnes tento film pokládám za nejlepší český film o pubertě a problémech středoškoláků. Díval se na dospívající se shovívavým poetickým nadhledem zabaleným do slušivé formy divadla ve filmu a animací. Objevil pro film dvojici nadějných herců Pavla Kříže (Štěpán Šafránek) a Davida Matáska (Kendy).

Po dvou letech se dočkal neméně povedeného pokračování, pojmenovaného „Jak básníci přicházejí o iluze“. Svět sice napoprvé o básníka Štěpána nepřišel, ale ten přišel na vysoké škole o iluze o tom, že se mu podaří další vztah. Když poté našel ve filmu „Jak básníkům chutná život“ svou vyvolenou Píšťalku, měla dle mého názoru celá série skončit. Film měl stále ještě slušnou úroveň a otevřeně ťal do problémů předrevoluční doby.

Porevoluční euforie přinesla v roce 1993 touhu vyjádřit se k porevolučnímu osudu „básníků“ a název „Konec básníků v Čechách“ sugeroval, že už snad ani další díl nevznikne. Dnes bychom asi, pod dojmem různých trilogií, řekli, že po třech dílech vznikl pilotní díl další série. Jednalo se o velmi nepovedený počin, který přinesl víc reklamy, než rozvinutí osudů hlavních hrdinů. Vždyť vše již bylo jasně řečeno dříve. Místo toho se vracel k osudům postav, dávno zapomenutých ve filmové prvotině, jako byl Emil Nádeníček. Pozdější film „Jak básníci neztrácejí naději“, který vznikl v roce 2003 s desetiletým odstupem a aktuální „zázrak“, který vznikl po něm dokonce s třináctiletým odstupem, se nesou na naprosto stejné, nepřesvědčivé vlně.

Míra nostalgie je ve filmu „Jak básníci čekají na zázrak“ jednoznačně největší. Větší polovinu filmu tvoří odkazy na předchozí díly, dávno slyšené hlášky a představení dříve viděných postav. Opět vidíme například lázeňského Bouchala (František Ringo Čech), prodejce aut Karase (Lukáš Vaculík) nebo Vendulku utěšitelku (Eva Jeničková). Aby byly odkazy na Kleinovu tvorbu ještě bizarnější, objeví se několik herců z „Ulice“ a naprosto nepochopitelné odkazy na „hlášky“ z tohoto nekonečného seriálu, např. „ať se dílo daří“. Film tímto postupem místy připomíná vlastní parodii. Reklama z filmu stříká na každém kroku jak z karlovarského zřídla a dvě nahotinky sice potěší oko mužského diváka, ale jejich přítomnost ve filmu je naprosto samoúčelná.

Další Štěpánův romantický příběh se z reklam rodí dvě hodiny dlouhým, císařským řezem, přičemž zápletka je víc, než banální. Nezadaná sousedka (Linda Rybová) s dcerou ve věku Štěpánova syna (Filip Antonio) se stane dalším a doufejme, že posledním, Štěpánovým „úlovkem“. Přičemž mu k němu tentokrát postačí jen její existence, s novou básničkou se ani neobtěžuje. Zamontování dětí do celého příběhu je umělé a zbytečně prodlužuje děj, byť se tváří jako hybatelé celé situace.

Nostalgie je mocná čarodějka a snad by se vše výše uvedené dalo pochopit ve snaze opět přiblížit osudy poměrně dávno zapomenutých hrdinů a zasmát se několika povedeným vtípkům. Ovšem vzhledem ke kvalitě předrevoluční trilogie a uplynulému více než čtvrtstoletí od jejího uvedení, je to zatraceně málo. Mladé generaci, která vnímá původní díly jako „filmy pro pamětníky“ to nic neřekne a srovnávat tento „zázrak“ se současnou světovou nebo evropskou kinematografií snad ani nemá smysl. Zbývá tak jen pachuť, zklamání z další promarněné šance na slušný český film a víra, že tento díl básníků, uzavírající druhou trilogii, bude definitivně poslední.

Moje hodnocení: 50% (na kterých má lví podíl Josef Somr v roli Štěpánova profesora).

Autor: Roman Potoczný | neděle 24.4.2016 7:30 | karma článku: 28.94 | přečteno: 3698x

Další články blogera

Roman Potoczný

Je Masaryk nejlepší český film?

Film „Masaryk“ obdržel největší počet ocenění v historii Českého lva. Smrští 12 ocenění vyslala Česká filmová a televizní akademie jasnou zprávu. Dle jejího názoru je „Masaryk“ nejlepším českým porevolučním filmem. Je tomu tak?

1.4.2017 v 23:55 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 4093 | Diskuse

Roman Potoczný

Nejhorší Český lev všech dob

Česká filmová tvorba skomírá. Doslova se v posledních letech dotýká dna, ovšem to neznamená, že by filmaři, kteří se nepochybně ze sebe snaží dostat to nejlepší, neměli být důstojně ocenění. To se letos rozhodně nepodařilo.

4.3.2017 v 22:40 | Karma článku: 48.19 | Přečteno: 99288 | Diskuse

Roman Potoczný

T2 Trainspotting: Vyber si život!

Opravdu si můžeme vybrat život? Nebo si život vybírá nás a je nám předurčeno, jakou budeme mít práci, jakou kariéru, jakou rodinu a jak velkou budeme mít „tu zpropadenou“ televizi?

19.2.2017 v 7:30 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 2878 | Diskuse

Roman Potoczný

La La Land Super Fi Fi Film

Když jsem se vrátil z projekce, nikdo mi nevěřil, že je „La La Land“ naprostá pecka. „Vždyť je to romantický muzikál, takových už bylo natočeno hodně a téměř žádný za nic nestál.“ Ovšem 14 nominací na Oscara hovoří naprosto jasně.

28.1.2017 v 7:30 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 2706 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Problémy porušování přírodního řádu v Bibli (prof. Dr. Jan Heller)

Jan Heller je přední český biblista, teolog a religionista, překladatel z hebrejštiny a foiničtiny. Zabývá se především Starým zákonem, náboženskými systémy starověkého Předního východu, věnuje se hebrejštině a semitské sémantice.

25.4.2017 v 14:15 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 182 |

Peter Krivda

Potulky XXVIII - Český Krumlov ako sen

... rozprávkovo si vieme vysnívať, predstaviť, uniesť sa ním. Je nereálnoskutočné, je niekde vzdialenonehmatateľné a pritom stojíme v jeho strede, je mámivé fluidum, ktorého sme sa dotýkali...

25.4.2017 v 13:54 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 97 | Diskuse

Hermína Muchová

Život ochotníkův – rozhovor s Petrem Bendlem

Petr Bendl je poslanec PSP ČR, hudebník, chovatel koní, milovník přírody, dobrovolný hasič, ale i člen ochotnického divadelního souboru v Dobřichovicích.

25.4.2017 v 7:30 | Karma článku: 12.62 | Přečteno: 910 | Diskuse

Karel Sýkora

Amazing Grace – Trumpet Solo

Amazing Grace (česky „Úžasná milost“) je křesťanská píseň, jejíž slova napsal anglikánský kněz a bývalý kapitán otrokářské lodi John Newton a publikoval ji v roce 1779. Původní název písně byl „Faith's Review and Expectation“.

25.4.2017 v 6:20 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 87 |

Dana Šumová

Kdopak tu zpívá hlasem jako čokoláda?

Přece Ella Fitzgeraldová – děvče z Virginie s tří oktávovým hlasovým rozsahem, co vyzpívalo bez potíží snad všechny hudební žánry, avšak v první řadě jazz.

25.4.2017 v 1:00 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 129 | Diskuse
VIP
Počet článků 275 Celková karma 32.00 Průměrná čtenost 3532


Na blogu působím devátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Letos se rozepíšu víc o seriálech a přidám zcela novou rubriku. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.