Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Básníci čekají na zázrak. A český film?

24. 04. 2016 7:30:00
Série o „básnících“ je důkazem nemohoucnosti české „porevoluční“ kinematografie. Zatímco v osmdesátých letech se režisér Dušan Klein blýskl třemi skvělými díly, po revoluci následovala již pouze recyklace postav, příběhů a zmar.

Výjimkou není ani dosud poslední „díl“ série, nazvaný „Jak básníci čekají na zázrak“. Přiznám se, zázrak jsem od tohoto filmu nečekal, ale kromě nostalgie jsem nenašel jediný důvod, proč byl film natočen.

Osmdesátá léta vnesla do české kinematografie svěží vítr. Bolševik již tolik necenzuroval a mohlo tak vzniknout několik filmů, které reflektovaly život tehdejší mládeže. Na filmech Dušana Kleina vyrostla celá naše generace, která dospívala v osmdesátých letech. Prvotina „Jak svět přichází o básníky“ z roku 1982 byla zjevením. Dodnes tento film pokládám za nejlepší český film o pubertě a problémech středoškoláků. Díval se na dospívající se shovívavým poetickým nadhledem zabaleným do slušivé formy divadla ve filmu a animací. Objevil pro film dvojici nadějných herců Pavla Kříže (Štěpán Šafránek) a Davida Matáska (Kendy).

Po dvou letech se dočkal neméně povedeného pokračování, pojmenovaného „Jak básníci přicházejí o iluze“. Svět sice napoprvé o básníka Štěpána nepřišel, ale ten přišel na vysoké škole o iluze o tom, že se mu podaří další vztah. Když poté našel ve filmu „Jak básníkům chutná život“ svou vyvolenou Píšťalku, měla dle mého názoru celá série skončit. Film měl stále ještě slušnou úroveň a otevřeně ťal do problémů předrevoluční doby.

Porevoluční euforie přinesla v roce 1993 touhu vyjádřit se k porevolučnímu osudu „básníků“ a název „Konec básníků v Čechách“ sugeroval, že už snad ani další díl nevznikne. Dnes bychom asi, pod dojmem různých trilogií, řekli, že po třech dílech vznikl pilotní díl další série. Jednalo se o velmi nepovedený počin, který přinesl víc reklamy, než rozvinutí osudů hlavních hrdinů. Vždyť vše již bylo jasně řečeno dříve. Místo toho se vracel k osudům postav, dávno zapomenutých ve filmové prvotině, jako byl Emil Nádeníček. Pozdější film „Jak básníci neztrácejí naději“, který vznikl v roce 2003 s desetiletým odstupem a aktuální „zázrak“, který vznikl po něm dokonce s třináctiletým odstupem, se nesou na naprosto stejné, nepřesvědčivé vlně.

Míra nostalgie je ve filmu „Jak básníci čekají na zázrak“ jednoznačně největší. Větší polovinu filmu tvoří odkazy na předchozí díly, dávno slyšené hlášky a představení dříve viděných postav. Opět vidíme například lázeňského Bouchala (František Ringo Čech), prodejce aut Karase (Lukáš Vaculík) nebo Vendulku utěšitelku (Eva Jeničková). Aby byly odkazy na Kleinovu tvorbu ještě bizarnější, objeví se několik herců z „Ulice“ a naprosto nepochopitelné odkazy na „hlášky“ z tohoto nekonečného seriálu, např. „ať se dílo daří“. Film tímto postupem místy připomíná vlastní parodii. Reklama z filmu stříká na každém kroku jak z karlovarského zřídla a dvě nahotinky sice potěší oko mužského diváka, ale jejich přítomnost ve filmu je naprosto samoúčelná.

Další Štěpánův romantický příběh se z reklam rodí dvě hodiny dlouhým, císařským řezem, přičemž zápletka je víc, než banální. Nezadaná sousedka (Linda Rybová) s dcerou ve věku Štěpánova syna (Filip Antonio) se stane dalším a doufejme, že posledním, Štěpánovým „úlovkem“. Přičemž mu k němu tentokrát postačí jen její existence, s novou básničkou se ani neobtěžuje. Zamontování dětí do celého příběhu je umělé a zbytečně prodlužuje děj, byť se tváří jako hybatelé celé situace.

Nostalgie je mocná čarodějka a snad by se vše výše uvedené dalo pochopit ve snaze opět přiblížit osudy poměrně dávno zapomenutých hrdinů a zasmát se několika povedeným vtípkům. Ovšem vzhledem ke kvalitě předrevoluční trilogie a uplynulému více než čtvrtstoletí od jejího uvedení, je to zatraceně málo. Mladé generaci, která vnímá původní díly jako „filmy pro pamětníky“ to nic neřekne a srovnávat tento „zázrak“ se současnou světovou nebo evropskou kinematografií snad ani nemá smysl. Zbývá tak jen pachuť, zklamání z další promarněné šance na slušný český film a víra, že tento díl básníků, uzavírající druhou trilogii, bude definitivně poslední.

Moje hodnocení: 50% (na kterých má lví podíl Josef Somr v roli Štěpánova profesora).

Autor: Roman Potoczný | neděle 24.4.2016 7:30 | karma článku: 29.51 | přečteno: 3719x

Další články blogera

Roman Potoczný

Colours of Ostrava 2017

Skončil šestnáctý ročník mezinárodního, multižánrového festivalu Colours of Ostrava 2017, co do plochy i počtu návštěvníků historicky největší, kdysi převážně hudební, festival, jaký se kdy v České republice podařilo uspořádat.

23.7.2017 v 2:22 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 369 | Diskuse

Roman Potoczný

Single Lady? Naprostá katastrofa

MAFRA nechala natočit internetový seriál! Sláva, skvělé, jsme moderní a aby toho nebylo málo, označíme jej přívlastky jako "drsný" nebo "ostrý jako život sám". Tím ovšem veškerá pozitiva tohoto naprosto příšerného "díla" končí.

5.7.2017 v 23:55 | Karma článku: 20.85 | Přečteno: 1524 | Diskuse

Roman Potoczný

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta

Po dlouhé době jsem byl v kině jediný, kdo si nemusel na lístky půjčovat peníze od rodičů. Cílová skupina od dvanácti do pětadvaceti let vyrazila na dlouho očekávaný návrat karibských pirátů a já jsem jim kazil věkový průměr

4.6.2017 v 7:05 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 521 | Diskuse

Roman Potoczný

Rychle a zběsile poo8mé

Svět je dnes rychlý a zběsilý. Natočte skvostný, nápaditý, inteligentní film a možná dostanete Oscara. Ovšem kino plné diváků vám zaručí pouze rychlá, střihová, akční show, která sice rezignuje na fyziku a logiku, ale skvěle baví.

30.4.2017 v 8:08 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 377 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Koliandr

Na co nejčastěji v České republice umíráme?

Aktuální statistiku přinesl časopis Zázraky medicíny. Až 98% hlavních příčin úmrtí zařadil do pouhých šesti kategorií. Nevytváříme si podmínky pro zbytečná úmrtí svým životním stylem a zaužívanými představami my sami?

23.7.2017 v 9:00 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 262 | Diskuse

Karel Sýkora

Electronic – Get the Message

Electronic byla superkapela složená z některých hráčů čtyř ikonických kapel 80. let. New Order, The Smiths, Pet Shop Boys a Kraftwerk.

23.7.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 |

Karel Sýkora

Fanoušku, tobě to vážně už nic neříká? :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

23.7.2017 v 6:29 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 217 |

Roman Potoczný

Colours of Ostrava 2017

Skončil šestnáctý ročník mezinárodního, multižánrového festivalu Colours of Ostrava 2017, co do plochy i počtu návštěvníků historicky největší, kdysi převážně hudební, festival, jaký se kdy v České republice podařilo uspořádat.

23.7.2017 v 2:22 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 369 | Diskuse

Karel Sýkora

Fanoušku, ohlédni se! :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

22.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 8.46 | Přečteno: 143 |
VIP
Počet článků 279 Celková karma 14.83 Průměrná čtenost 3529


Na blogu působím devátý rok. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Letos se rozepíšu víc o seriálech a přidám zcela novou rubriku. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.