NE rasismu, NE xenofobii, NE migrantům
Předem deklaruji, že nemám absolutně nic proti lidem jiné barvy pleti nebo proti lidem jiných národností. Stejně tak nemám nic proti migrantům, pokud přicházejí primárně za prací, na základě jasné poptávky po této práci, dokonce ani proti migrantům, kteří pouze očekávají, že se budou mít v Evropské unii lépe a proto zde přicházejí i v situaci, kdy práci zjevně nedostanou. Jenže Evropská unie není nafukovací a má už sama dost ekonomických a sociálních problémů na to, aby si mazala med kolem úst, že může všechny migranty nasát a absorbovat. Jak jsem na vlastní oči viděl, je jich při nejmenším v Anglii, Německu, Rakousku a Francii již poměrně dost.
Nedělám si iluze, že z pozice České republiky můžeme cokoliv udělat s přívalem migrantů přes moře. Nemáme moře, nemáme lodě, nemáme mořské hranice. Jakékoliv diskuse, zdali migranty vracet, pašeráky zatýkat, lodě na zpáteční cestě potápět, případně jakkoliv působit na půdě afrických zemí za účelem odrazení migrantů od jejich touhy migrovat, je z naší strany mlácením prázdné slámy. Jestli v této záležitosti je zapotřebí něco podniknout, musí to primárně podniknout Itálie, Řecko, Španělsko, Francie, Turecko a balkánské státy a měly by začít, co nejdříve. Minimálně prvních pět vyjmenovaných má velmi moderní námořnictvo, letectvo a pobřežní stráž, které již roky podobné problémy řeší.
To ovšem neznamená, že v této situaci nejsme schopni být jakkoliv nápomocní a zde mi chybí jasný hlas české vlády, jak se na tom hodlá podílet, protože nějak se na řešení v rámci Evropské unie podílet budeme muset. Bylo by na místě nabídnout polní nemocnici nebo kuchyni pro azylová střediska, bylo by možné nabídnout jednotky policistů, případně armádní jednotky pro udržování pořádku a administrativní řešení, případně zamezení přívalu migrantů. Nabízeli jsme je pro intervence do Iráku nebo Afghánistánu, nevidím tedy důvod, proč bychom je neměli nabídnout nyní na území Evropské unie. Možné je nabídnout i finanční pomoc, pokud bude jejím účelem omezení přílivu migrantů na snesitelnou mez.
Na druhou stranu by měl přijít ze strany vlády jasný hlas, týkající se případné kvóty migrantů, které jsme schopní jako republika přijmout. Nikoliv kvóty, kterou nám někdo administrativně přidělí, ale kvóty migrantů, kterou jsme schopni přijmout, abychom se o ně postarali, případně, ještě lépe, pro ně máme práci. Stejně jako v případě Evropské unie se totiž rozhodně nedá říct, že bychom s imigranty neměli zkušenosti. Na stavbách, v obchodech a v řadě profesí pracuje spousta Ukrajinců, historicky je zde spousta Vietnamců, svého času jsme měli azylová střediska pro uprchlíky z Balkánu. Jen je třeba stanovit maximální počet a toho se do puntíku držet a počet nepřekračovat. Zároveň je zapotřebí deklarovat, že nad určený počet nebudeme případné migranty nijak a to především sociálně a ekonomicky, podporovat.
Samozřejmě to bude znamenat a již by mělo znamenat, zvýšenou ostrahu hranic a uvnitř našeho státu. Zde je prostor pro celníky, policii a armádu, které tak mohou naplnit důvody, proč si takové státní instituce platíme z daní. Poctivě kontrolovat státní hranici nejmodernějšími prostředky, dělat namátkové kontroly, a pokud jde o politické azylanty, směrovat je do vlastních, počtem jasně omezených středisek, případně ostatní obracet od hranice zpět.
Nevidím důvod, proč by nabízený scénář měl někomu připadat nehumánní, jelikož podobným způsobem jednají dlouhodobě Spojené státy americké, Austrálie, Kanada a jednaly tak v minulosti i některé země Evropské unie, např. Velká Británie v případě skupin našich občanů, které se rovněž, před několika lety, houfně rozhodly pro migraci.
Ze strany našeho státu a vlády ovšem musí tento jasný hlas zaznít, jelikož pokud nezazní, pak hrozí, že budeme nejen na jedné straně ze strany Evropské unie obviněni z toho, že se řešení problému nechceme účastnit, ale na druhé straně se u nás vyrojí mnoho populistů a extremistů, kteří budou na vlně odporu proti migrantům parazitovat. Někteří, nechvalně známí, už začali.
Jsem ochoten jasná, preventivní a výše popsaná řešení jako občan našeho státu a Evropské unie podporovat. Ovšem donekonečna o nich pouze diskutovat a oddalovat je, nemá žádný smysl.
Roman Potoczný
Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021
Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.
Roman Potoczný
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.
Roman Potoczný
Já jsem Prymula, kdo je víc?
Papalášské manýry se u nás v posledních letech projevují čím dál víc. Stačí si vzpomenout na prezidentův „popelníček“, premiérovy „vysoké stropy a větranou místnost“ nebo aktuální provinění ministra zdravotnictví.
Roman Potoczný
Koronavirové paradoxy
Koronavirus nám nastavil zrcadlo. Vidím v něm apatické občany, které si vodí vláda na drátkách, a v zájmu obav o vlastní život se bojí třísknout do stolu a zvolat: „Už toho bylo dost!“ nebo ještě lépe „Už vás máme dost!“
Roman Potoczný
Soumrak sociální demokracie?
Nemyslel jsem si, že někdy napíšu podobný blog. ČSSD jsem nikdy nevolil a nejspíš nikdy volit nebudu. Přesto bych jim chtěl poradit, protože si myslím, že by strana měla zůstat v současné vládě a pracovat, ne páchat sebevraždu.
Roman Potoczný
Vážně nemáme na víc?
Dnes uplyne 29 let od počátku Sametové revoluce, Přitom mám po probuzení pocit, jako bych se probudil jen v mírně upravené verzi roku 1989 před revolucí. Ve verzi jakéhosi „komunismu s lidskou tváří“.
Roman Potoczný
O prezidentovi psát nebudu
Dlouho jsem nepsal. Neměl jsem čas a chyběl mi elán. Ale nabral jsem sílu a jsem zpět. Zároveň se omlouvám všem, kteří mě postrádali, a pevně doufám, že teď budu psát mnohem více a s o to větší chutí.
Roman Potoczný
Ne, pane premiére!
KSČM není demokratickou stranou a fakt, že její členové byli zvoleni do parlamentu v demokratických volbách, na tom nic nemění. Strana nemůže mít v názvu „komunistická“ a zároveň být demokratickou.
Roman Potoczný
Žumpa podle Jaromíra Soukupa
Ego Jaromíra Soukupa, majitele a moderátora TV Barrandov, narostlo tak obřích rozměrů, že přidal další pořad nazvaný Týden podle Jaromíra Soukupa. Vznikla tak bizarní show, která nemá s komentováním týdne nic společného.
Roman Potoczný
Avengers: Nekonečná Infinity War
Nové pokračování Avengers dokazuje, že je americká kinematografie schopná zrealizovat naprosto cokoliv. Obsadit kvantum slavných herců, spojit dějově nespojitelné a předvést strhující akci v naprosto imaginárním světě.
Roman Potoczný
Miloš Forman, Amadeus světového filmu
Navždy odešel geniální filmař, jenž se pyšnil, jako jeden z mála, ziskem dvou zlatých Oscarů. Režisér, který natočil ty nejkrásnější filmy o svobodě, jaké kdy spatřily plátna kinosálů a jež z něj učinily nesmrtelného.
Roman Potoczný
Ready Player One: Hra začíná ... a baví
Jsem rád, že mohu pokračovat s recenzemi filmů po delší pauze právě tímto zajímavým dílem. Steven Spielberg v sobě oživil srdce malého kluka a nabízí dokonalou podívanou pro všechny, kdo mají stejně hravé srdce, jako on.
Roman Potoczný
Nevidím důvod měnit hymnu
Je toho spousta, na co můžeme být jako národ pyšní. Nádherná příroda, historické památky, hezké holky, výborné pivo, fakt, že jsme národ pracovitý a kreativní a v neposlední řadě naše aktuální hymna, která je krásná.
Roman Potoczný
Sláva vítězi, čest poraženým
Pan prezident Miloš Zeman vyhrál, a jestli je zapotřebí něco ocenit, je to jeho politická zkušenost, protože to byla právě ona, která ve volbě rozhodla. Ve snaze o znovuzvolení neudělal chybu a naopak využil chyb Jiřího Drahoše.
Roman Potoczný
Nemělo by být televizních debat 10, pane prezidente?
Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že by si přál jít s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem do čtyř televizních debat, na čtyřech televizních stanicích. Óóó, jak je najednou vstřícný!
Roman Potoczný
10 nejlepších filmů roku 2017
Rok 2017 byl na dobré filmy štědřejší, než rok 2016. Došlo k příjemnému překvapení v několika filmových žánrech, kdy některé filmy posouvaly jejich hranice. Podívejme se, jak se filmy, uvedené letos v kinech, potkaly s mým vkusem.
Roman Potoczný
Já, Kajínek Superstar
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.
Roman Potoczný
Jarku, tys to vzal?
„A proč jsi mi ani nezavolal, Jarku? Nezeptal se, co tomu všemu říkám? Tys to vzal? ... A co jsem měl, dělat, řekni mi. Měl jsem to vyznamenání někomu nechat? Aby sem přišel někdo cizí, k hotovýmu, ...
Roman Potoczný
Mých 5 nejoblíbenějších filmů
V nové rubrice "Mých 5 nej ..." se budu postupně věnovat svým favoritům z nejrůznějších oblastí kultury, sportu nebo veřejného života. První článek věnuji logicky svým nejoblíbenějším filmům a nebyla to vůbec jednoduchá volba.
Roman Potoczný
Po strništi bos … natloukl si nos
Na Svěráky se do kina chodí, nad jejich filmy se jásá, případně obdivně pokyvuje hlavou. Ale upřímně! Zajímaly někoho osudy protagonistů „Obecné školy“ před příchodem Igora Hnízda?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 299
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3499x
Bloguji, tedy jsem!