Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Colours of Ostrava 2014

Letošní, v pořadí již třináctý ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava v neděli večer skončil a mé srdce se naplnilo tradiční radostí a smutkem. Radostí z faktu, že jsem měl možnost sledovat úžasnou přehlídku nadaných umělců, setkávat se při tom s přáteli a těšit se z nádherného počasí. Smutkem z faktu, že si musím na další ročník zase rok počkat.

Přiznám se, že si v této chvíli nedovedu představit, že by se mohl jakýkoliv ročník jakéhokoliv festivalu ještě lépe vydařit. Když Zlata Holušová letošní ročník Colours of Ostrava slavnostně otevřela, zřejmě nikdo nečekal, že bude po celé čtyři dny nádherné, parné počasí, místy tak slunečné a teplé, že se budou návštěvníci těšit na moment, kdy zapadne slunce. Areál Dolní oblasti Vítkovic se od loňského roku ještě více rozšířil, architektonicky „vyčistil“, vyrostly nové stavby, silnice a nepamatuji si, že bych za čtyři dny slyšel vůči tomuto jedinečnému, industriálnímu prostoru byť jen jedinou negativní připomínku. Dolní oblast Vítkovic se stává synonymem Ostravy a myslím, že to je dobře. Dík všem, kteří to „mají na svědomí“.

Areál byl plný stánků s pivem, jídlem, oblečením i tradičními festivalovými tretkami. Cestu na festival si našly globální fastfoody i kapitáni obchodu s lihovinami. Vzhledem k tomu, že kulinářské umění je také "žánrově vytříbeným" uměním, snad nebude vadit, když na počátku vyzdvihnu občerstvovací stánek, který uspokojil nejlépe moje chuťové buňky. Stánek s Pálavskými langoši, které začínají být stejně legendární, jako ostravský festival.

Pomyslný „úvod“ festivalu patřil skupině „Les Tambours du Bronx“. Maníci, valící do plechových sudů se snažili, seč mohli, aby od počátku rozjeli rytmicky festival na velmi slušné obrátky. Severoafrická dechovka „Fanfarai“ rozhodně nezůstala pozadu, ale zřejmě nikdo nečekal, že se po ní hned první den zrodí koncertní vrchol festivalu. Záměrně nepíšu hudební, jelikož letos bylo hudebních vrcholů několik a každý si mohl vybrat „ten svůj“. Nicméně z mého pohledu skupina „Shaka Ponk“ nabídla nejpůsobivější symbiózu dovedně připravených projekcí, hudby a nespoutané show na pódiu. Posléze jsem si odskočil na mé oblíbence „Gipsy.cz“ a nestihl jsem tak koncert bluesmana „Seasick Stevea“, kterého někteří považovali za jeden z hudebních vrcholů festivalu. Závěr prvního dne patřil skupině „MGMT“, která se po půlnoci zahleděla do psychedelie, do sebe a mě posunula směrem do hajan.

Unaven po prvním dni a v pátek stále ještě pracující, jsem si druhý den vychutnal nejdříve „Monkey Business“. Skupina se stává festivalovým evergreenem a postupně se v programu posouvá směrem do večerních hodin. Jsem zvědavý, jestli bude hrát někdy i za tmy. „ZAZ“ se do tmy posunula a moc jí to neprospělo. Isabelle Geffroy utopila své nespoutané, rozpustilé, nádherné já v jazzovém setu s kapelou a sice nezklamala, ale nezazářila. Z mého pohledu jí převálcovala dánka „M0“, která podala velmi vitální výkon a její elektro indie pop byl vrcholem jinak průměrného dne, který uzavřel elektronický temný mág a její krajan „Trentemoller“ a ukončil tak v podstatě dvoudenní, převážně francouzsko-dánský mejdan.

Sobotní odpoledne patřilo českým protagonistům „Eddie Stoilow“, „The Chancers“ a především pak Danu Bártovi, o němž nepochybuji, že již má někde vytetované festivalové inventární číslo. Je to obdivuhodný zpěvák a umělec, jehož medový hlas alespoň na chvíli otupil ostří dopadajících slunečních paprsků, jež si zcela podmanil. Večerní line up otevřel zasněný Amík John Grant, na kterého jsem se velmi těšil, ale "odvděčil" se mi koncertem bez překvapení. O chvíli později se festivaloví dinosauři v nejlepším slova smyslu, dočkali svého hudebního vrcholu v podobě legendárního zpěváka Roberta Planta a jeho kapely „The Sensational Space Shifters“, která přednesla set vlastních skladeb, kombinovaný se skladbami „Led Zeppelin“. Následující „Darkside“ to měli sice v tomto kontextu těžké, navíc se dostali na festival na poslední chvíli, ale i tak předvedli letošní nejlepší elektronickou, hudební show. Festivalové pestrosti učinili zadost trpělivě očekávaní „Bastille“, kteří zcela uspokojili posluchače a především posluchačky z opačného věkového spektra, než Robert Plan a uvedli dav, který patřil v historii „Colours“ zřejmě k nejpočetnějším, do naprosté extáze.

Po sobotním sežehnutí se už neděle účastnil pouze můj stín, za kterým jsem se doploužil na odpolední „Horkýže Slíže“, kteří nás dali okamžitě rázně dohromady. „John Butler“ se svým „Triem“ dokázal, že "když umíš hrát fenomenálně na kytaru, není, co řešit" a rozhodně se přidal k hudebním vrcholům festivalu. Skupina „Chinaski“ všem posluchačům umožnila si společně „hezky česky“ zazpívat a blížil se můj osobní, hudební vrchol, který představovali američtí indie rockoví „The National“. Dojem sice mírně zkazila zpěvákova lehká pěvecká indispozice, ovšem tu bohatě nahradil svou nečekanou, lehkovážnou, ale davem kvitovanou poutí mezi diváky. Festivalově předposlední „Goat“ dali vzpomenout na loňský propadák „The Knife“, ovšem mnohem lépe se poslouchali. Závěr převážně anglo-amerického víkendu a celého festivalu znamenal koncert Johna Newmana. Netušil jsem, že to budu moci po skvělém loňském a předloňském finále festivalu napsat, ale byla to vynikající volba. Mladý, nadaný Brit předvedl show plnou současných hitů, na jejímž závěru festival vyvrcholil.

Festival byl tradičně zaslíbený nejen hudbě, ale dostalo se i na poezii, filmy a v dosud nevídané míře i na divadlo. Všechna tři představení v GONGu byla naprostým právem vyprodaná dlouho před festivalem. „Cirk La Putyka“ předvedl v pátek představení „Risk“, ve kterém tuhla krev v žilách. Bolek Polívka s dcerou Annou předvedli v neděli všechny významy slova „DNA“ v nové autorské hře a obě představení se dočkala závěrečného potlesku ve stoje. Ovšem to, co se dělo na „souboji gigantů“ brněnského „Komediografu“ a pražského „Divadla Sklep“ je jen stěží popsatelné slovy. Dvě hodiny smíchu mi prodloužily život o několik let. Už v pátek si tak pomyslně ukradli vrchol celého festivalu pro sebe.

Letošní, v pořadí již třináctý ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava v neděli večer skončil a mé srdce se naplnilo tradiční radostí a smutkem. Radostí z faktu, že jsem měl možnost sledovat úžasnou přehlídku nadaných umělců, setkávat se při tom s přáteli a těšit se z nádherného počasí. Smutkem z faktu, že si musím na další ročník zase rok počkat. A počkám si moc rád, protože věřím, že realizační tým, umělci i návštěvníci spolu opět vytvoří neopakovatelnou atmosféru.

Autor: Roman Potoczný | úterý 22.7.2014 6:15 | karma článku: 15,03 | přečteno: 719x
  • Další články autora

Roman Potoczný

Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021

Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.

18.9.2021 v 23:31 | Karma: 16,97 | Přečteno: 472x | Diskuse| Fotoblogy

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.

4.8.2021 v 6:00 | Karma: 35,39 | Přečteno: 10638x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Já jsem Prymula, kdo je víc?

Papalášské manýry se u nás v posledních letech projevují čím dál víc. Stačí si vzpomenout na prezidentův „popelníček“, premiérovy „vysoké stropy a větranou místnost“ nebo aktuální provinění ministra zdravotnictví.

27.10.2020 v 13:00 | Karma: 41,32 | Přečteno: 4670x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Koronavirové paradoxy

Koronavirus nám nastavil zrcadlo. Vidím v něm apatické občany, které si vodí vláda na drátkách, a v zájmu obav o vlastní život se bojí třísknout do stolu a zvolat: „Už toho bylo dost!“ nebo ještě lépe „Už vás máme dost!“

1.9.2020 v 8:55 | Karma: 23,09 | Přečteno: 570x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Soumrak sociální demokracie?

Nemyslel jsem si, že někdy napíšu podobný blog. ČSSD jsem nikdy nevolil a nejspíš nikdy volit nebudu. Přesto bych jim chtěl poradit, protože si myslím, že by strana měla zůstat v současné vládě a pracovat, ne páchat sebevraždu.

6.7.2019 v 23:15 | Karma: 36,76 | Přečteno: 5986x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Vážně nemáme na víc?

Dnes uplyne 29 let od počátku Sametové revoluce, Přitom mám po probuzení pocit, jako bych se probudil jen v mírně upravené verzi roku 1989 před revolucí. Ve verzi jakéhosi „komunismu s lidskou tváří“.

17.11.2018 v 6:00 | Karma: 20,76 | Přečteno: 563x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

O prezidentovi psát nebudu

Dlouho jsem nepsal. Neměl jsem čas a chyběl mi elán. Ale nabral jsem sílu a jsem zpět. Zároveň se omlouvám všem, kteří mě postrádali, a pevně doufám, že teď budu psát mnohem více a s o to větší chutí.

17.10.2018 v 8:16 | Karma: 17,58 | Přečteno: 456x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Ne, pane premiére!

KSČM není demokratickou stranou a fakt, že její členové byli zvoleni do parlamentu v demokratických volbách, na tom nic nemění. Strana nemůže mít v názvu „komunistická“ a zároveň být demokratickou.

14.7.2018 v 21:45 | Karma: 29,15 | Přečteno: 918x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Žumpa podle Jaromíra Soukupa

Ego Jaromíra Soukupa, majitele a moderátora TV Barrandov, narostlo tak obřích rozměrů, že přidal další pořad nazvaný Týden podle Jaromíra Soukupa. Vznikla tak bizarní show, která nemá s komentováním týdne nic společného.

9.5.2018 v 20:30 | Karma: 43,10 | Přečteno: 7527x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Avengers: Nekonečná Infinity War

Nové pokračování Avengers dokazuje, že je americká kinematografie schopná zrealizovat naprosto cokoliv. Obsadit kvantum slavných herců, spojit dějově nespojitelné a předvést strhující akci v naprosto imaginárním světě.

5.5.2018 v 22:25 | Karma: 10,83 | Přečteno: 388x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Miloš Forman, Amadeus světového filmu

Navždy odešel geniální filmař, jenž se pyšnil, jako jeden z mála, ziskem dvou zlatých Oscarů. Režisér, který natočil ty nejkrásnější filmy o svobodě, jaké kdy spatřily plátna kinosálů a jež z něj učinily nesmrtelného.

14.4.2018 v 23:43 | Karma: 20,24 | Přečteno: 357x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Ready Player One: Hra začíná ... a baví

Jsem rád, že mohu pokračovat s recenzemi filmů po delší pauze právě tímto zajímavým dílem. Steven Spielberg v sobě oživil srdce malého kluka a nabízí dokonalou podívanou pro všechny, kdo mají stejně hravé srdce, jako on.

7.4.2018 v 23:08 | Karma: 11,06 | Přečteno: 257x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Nevidím důvod měnit hymnu

Je toho spousta, na co můžeme být jako národ pyšní. Nádherná příroda, historické památky, hezké holky, výborné pivo, fakt, že jsme národ pracovitý a kreativní a v neposlední řadě naše aktuální hymna, která je krásná.

30.3.2018 v 7:00 | Karma: 27,88 | Přečteno: 460x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Sláva vítězi, čest poraženým

Pan prezident Miloš Zeman vyhrál, a jestli je zapotřebí něco ocenit, je to jeho politická zkušenost, protože to byla právě ona, která ve volbě rozhodla. Ve snaze o znovuzvolení neudělal chybu a naopak využil chyb Jiřího Drahoše.

27.1.2018 v 19:25 | Karma: 19,37 | Přečteno: 1116x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

Nemělo by být televizních debat 10, pane prezidente?

Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že by si přál jít s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem do čtyř televizních debat, na čtyřech televizních stanicích. Óóó, jak je najednou vstřícný!

15.1.2018 v 21:51 | Karma: 39,15 | Přečteno: 3630x | Diskuse| Politika

Roman Potoczný

10 nejlepších filmů roku 2017

Rok 2017 byl na dobré filmy štědřejší, než rok 2016. Došlo k příjemnému překvapení v několika filmových žánrech, kdy některé filmy posouvaly jejich hranice. Podívejme se, jak se filmy, uvedené letos v kinech, potkaly s mým vkusem.

31.12.2017 v 0:05 | Karma: 15,03 | Přečteno: 1441x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma: 37,98 | Přečteno: 4341x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Jarku, tys to vzal?

„A proč jsi mi ani nezavolal, Jarku? Nezeptal se, co tomu všemu říkám? Tys to vzal? ... A co jsem měl, dělat, řekni mi. Měl jsem to vyznamenání někomu nechat? Aby sem přišel někdo cizí, k hotovýmu, ...

28.10.2017 v 22:28 | Karma: 30,46 | Přečteno: 3525x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Mých 5 nejoblíbenějších filmů

V nové rubrice "Mých 5 nej ..." se budu postupně věnovat svým favoritům z nejrůznějších oblastí kultury, sportu nebo veřejného života. První článek věnuji logicky svým nejoblíbenějším filmům a nebyla to vůbec jednoduchá volba.

1.10.2017 v 8:25 | Karma: 20,10 | Přečteno: 949x | Diskuse| Kultura

Roman Potoczný

Po strništi bos … natloukl si nos

Na Svěráky se do kina chodí, nad jejich filmy se jásá, případně obdivně pokyvuje hlavou. Ale upřímně! Zajímaly někoho osudy protagonistů „Obecné školy“ před příchodem Igora Hnízda?

26.8.2017 v 23:30 | Karma: 28,64 | Přečteno: 2021x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 299
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3499x
Na blogu působím déle, než deset let. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!