Scénář Willa Bealla, na základě knihy Paula Liebermana nás zavádí do poválečného Los Angeles, ve kterém se, zatímco vojáci bojovali na světových bojištích, opět rozjely nelegální herny, bordely, sázení a legální podniky, sloužící k zábavě policajtů, soudců, zločinců a praní špinavých peněz. Hlavou zločinu je obávaný Mickey Cohen (Sean Penn), boxer, který nedostatek inteligence a fakt, že mu ubývají síly, dohání nevybíravým a brutálním vyřizováním účtů se svými mafiánskými konkurenty.
Když se mu rozhodne jít po krku šestice udatných, neúplatných policajtů, vedených seržantem Johnem O’Marou (Josh Brolin), jemuž v krvi koluje irská krev a začíná mu chybět válečné běsnění, je zaděláno na kliše, které z filmu voní na sto honů a ubírá mu na hodnocení dobrých dvacet procent. Příčinou je předvídatelný scénář, který je napsán přesně podle šablony klasických amerických westernů a fakt, že společný počin hlavních hrdinů, je možné hodnotit v obležení ostatních, zkorumpovaných policajtů, jako čistokrevnou sebevraždu.
Udatnost a neúplatnost mužů, na straně zákona, je až směšná. Všichni chtějí „světlou“ budoucnost pro další generace a „čistou“ Ameriku. Zlo Mickeyho Cohena je temné, jako neosvětlené noční ulice a jediné, co občas rozčeří stojaté vody příběhu, je způsob, jakým si vyřizuje účty se svými konkurenty. Scény bitek, šarvátek i likvidace nepřátel jsou maximálně naturalistické.
Byla by to celkem nuda, protože ani režie začínajícího Rubena Fleischera není nikterak invenční a film v podstatě kombinuje motivy „Sedmi statečných“, případně „Neúplatných“, doplněný o zběsilost a pohnutky „Hanebných panchartů“, až po atmosféru „Cotton Clubu“ a závěr jako z „Nelítostného souboje“. Tím ovšem výčet negativ končí a dostavují se i velmi podstatná pozitiva.
Za kameru se postavil zkušený a Oscarem ověnčený Dion Beebe („Collateral“, „Miami Vice“, „Chicago“), díky němuž je film skvěle nasnímán, s velkými detaily soubojů a dialogů, až po příjemně neokázalé záběry akcí. Steve Jablonsky, podepsaný pod trilogií „Transformers“, diktuje filmu svou hudbou zběsilé tempo, takže dvě hodinky utečou, jak voda. Hlavním protagonistům zdatně sekunduje především Ryan Gosling v roli seržanta Jerryho Wooterse, který zdatně zvládá pohyb na obou stranách zákona, včetně vztahu s Cohenovou milenkou Grace Faradayovou (Emma Stone). Ani u menších rolí nenechal Fleischer nic náhodě a tak se ve filmu zaskví Giovanni Ribisi v roli nadaného technika Conwaye Keelera, Michael Peňa jako důstojník Navidad Ramirez stejně jako stárnoucí, ale stále charismatický Nick Nolte v roli policejního bosse Parkera.
V předoscarové atmosféře plné velkolepých nebo intelektuálně laděných filmů, je „Gangster Squad“ skvělou oddechovkou. Přestože je plný klišé a pod rouškou „skutečného příběhu“ si na noir gangsterku víc hraje, než jí ve skutečnosti je, na takové filmy se zkrátka vždy dobře dívá. Konec filmu pohladí po duši a jeho průběh, díky hereckému umění všech protagonistů a především démonického Seana Penna, který hraje mafiánského bosse, jako by se jím narodil, rozhodně neurazí.
Moje hodnocení: 60%