Jak svět přichází o iluze o doktorech

Dlouho jsem váhal, zda-li se vyjádřit k plánovanému hromadnému odchodu lékařů. Nemám rád jakýkoliv odpor státních zaměstnanců, ať již vyjádřený formou stávky nebo veřejného protestu, jelikož ten se vždy obrací především vůči lidem, kteří si státní služby platí ze svých daní ... nejezdí vlaky, autobusy, nyní hrozí, že nás nebude mít, kdo ošetřit ...

Na druhou stranu jsem si vědom, že lékaři jsou v naší zemi mírně, platově "nedocenění" a doufal jsem, že najdou s vládou oboustranně výhodný kompromis. Vždyť o to přeci, při jednáních většinou jde. Lékaře jsem považoval za inteligentní elitu naší společnosti, lidi s velikým morálním kreditem, kteří jistě nepůjdou "na hranu", jelikož si jsou vědomi své zodpovědnosti.

Vývoj jednání mě však zklamal. Odborářští bossové lékařů, jako by si žádné zodpovědnosti nebyli vědomi, požadavky nakonec omezili pouze na platové a tak zcela obnažili opravdový důvod hromadného odchodu lékařů. Jde jen a pouze o peníze ve smyslu "ber, kde ber" a bez ohledu třeba na zdravotní sestry a daňové poplatníky. V mých očích tak lékaři zcela ztratili původní morální kredit a rád bych tedy k jejich odchodu napsal následující:

Především, jsem si vědom, že pokud vláda v jednáních neuspěje, lékaři pravděpodobně odejdou a může se krátkodobě zhoršit úroveň a rychlost lékařské péče v naší zemi. Ale vláda, stejně jako minister Heger má v tomto ohledu mou plnou podporu. Pravda je, že asi nejsem ten pravý, kdo by lékařskou péči vyžadoval, nebyl jsem s problémem u lékaře několik let, ale nikdo nemůže být Prorokem a mohu potřebovat lékařskou péči již zítra. Přesto budu s výsledkem jednání vlády plně solidární.

Taky bych rád, aby, pokud se v pondělí jednání definitivně nepohnou k přijatelnému závěru, tedy k závěru přijatelnému pro vládu a tím i občany země, aby zaznělo něco v tomto smyslu, protože ústupků už bylo dost: "Dámy a pánové lékaři, fajn, váš požadavek na odchod je transparentní, ale nechtějte po nás, abychom vás ještě někdy v budoucnu zaměstnali. Jinými slovy, máte dva dny na to, abyste se se svými šéfy dohodli na zneplatnění vašich výpovědí, protože pokud odejdete, tak vás v této zemi po dalších, řekněme 30 let, žádné státní zdravotnické zařízení nezaměstná."

Myslím, že by se velice rychle vidělo, kolik lékařů mělo skutečně v úmyslu odejít i za cenu, že budou pracovat v soukromých, či zahraničních zařízeních a kolik jich pouze vládu vydíralo. Jsem si vědom faktu, že takový postoj by byl velmi nevybíravý, ale zároveň je potřeba, aby si lékaři uvědomili, že stát nelze vydírat do nekonečna a tolerance z vládní úrovně, vůči různým skupinám státních zaměstnanců, musí mít své jasné meze. Předpokládám, že žádný soukromý zaměstnavatel, či majitel firmy v zemi, by nebyl ochoten v budoucnu zaměstnávat někoho, kdo by od něj odešel "z trucu" a "ve zlém".

Protože tady už dávno nejde jen o lékaře. Na celé cause si dlouhodobě přihřívá polívčičku strana sociálně demokratická, která by, přirozeně, takový "problém" s lékaři neměla. Nedala by jim jen dvě, ale rovnou čtyři miliardy a bylo by jim jedno, že to opět, jako v jejich případě vždy, zaplatí daňový poplatník.

A co je nejhorší, ustupovat "vzbouřencům" se nikdy nevyplácí, protože to vezmou jako precedens další skupiny ve státní správě, které již dříve natahovaly ruku a nyní ji budou natahovat zas, viz. dnešní zprávy z tisku ohledně hrozeb hromadných odchodů lidí z bezpečnostních složek, či hasičů.

Dámy a pánové, lékaři, pokud chcete odejít, klidně jděte ... vy víte kam ... Já osobně jsem již o své iluze přišel. Vládu prosím o brzkou dohodu nebo o jasný a zcela nekompromisní postup vůči těm, kdo takto odejdou. Neboť kdo seje vítr, měl by si být vědom, že může sklidit bouři.