Před několika dny mi bylo 40. Schválně to píšu číslovkou, aby "ta cifra" jasně "zasvítila" do očí. Zavolal mi můj dobrý kamarád Ctibor, popřál mi vše nejlepší a zeptal se?
"Tak co, jak Ti je?" ...
"No dobrý a co jako?" ... Odpověděl jsem pln nepochopení ...
"No, jak snášíš tu čtyřicítku?" ...
"No, zatím je to dobrý :)" ... pokusil jsem se o vtip ...
"Já jsem taky tu čtyřku na začátku moc nezvládal, ale časem si zvykneš" ... Zakončil hovor Ctibor ...
Přiznám se, že kdyby mi zrovna někdo řekl, že jsem dostal 5 let natvrdo nebo mám nevyléčitelnou chorobu, asi by mi nebylo o moc hůř. Dozrál jsem k "protéze", která si říká "čtyřicítka", budu se s tím muset nějak vyrovnat a snad si časem "zvyknu".
Podotýkám, že Ctibor není žádný padavka. Je to urostlý "Tarzan", který i ve věku pětačtyřiceti let tráví víc času v tělocvičnách, posilovnách a na kole, než v práci a vypadá, na svůj věk, výborně. "Když měl problémy on, tak jak se s tím vyrovnám já?". Říkám si.
Ono totiž pravda býva obvykle někde uprostřed. Je fakt, že zkušenosti a zabezpečení hovoří ve vztazích výrazně pro starší muže, protože to jsou konzervativní hodnoty a ženy jsou si jich, tak nějak, od přírody vědomy. Zkrátka to tak mají "zadrátované" od narození, proto zatímco ženy údajně "stárnou", muži "zrají".
Na druhou stranu, co si budeme nalhávat. Dobrá polovina čtyřicátníků si už na "něho" přes své panděro nevidí, další čtvrtina dělá, co může, aby namakala tělo v posilovně, připoutala tak zrak žen k pevným svalům a odvrátila jej od vrásek a plešaté hlavy. Zbytek v tom nějak tak plave a přežívá.
Opravdu tedy můžeme chodit s výrazně mladšími slečnami a mít přitom pocit rovnocenného vztahu, ze kterého nesvítí v očích žen "dolarovky", jak v očích Kačera Donnalda nebo vilné pohledy vidící sebe, nás a nejméně tři děti?
Myslím si, že jak v případě žen, tak mužů, je třeba přibývající věk vnímat s rozumem. Pokud někdo promeškal přechod z "dvacítky" na "třicítku", rezignoval na cvičení, zdravou stravu a většinu času tráví ve stresu práce nebo domácnosti, jen těžko zvládne přechod na čtyřicítku a pokud, tak to bude znamenat hodně strádání v jídelníčku a bude to hodně bolet. Je úplně jedno, jestli jste žena nebo chlap.
V takovém případě pak u žen opravdu vážně hrozí "klub odložených..." a v případě mužů bude zapotřebí hodně, ale opravdu hodně peněž, aby se podařilo zabodovat u nějaké "šťavnaté" čtyřicátnice, třicátnice nebo ještě mladší slečny.
Na druhou stranu. Doba se mění, podpůrných prostředků a posiloven přibývá a pokud o sebe člověk alespoň trošku dbá, čtyřicítka není žádný věk.