Jak pejsek s kočičkou psali blog o "Šéfovi" Pohlreichovi

29. 11. 2009 11:22:00
Pejsek byl ten večer tuze mlsný a tak dostal nápad, zajít s kočičkou do restaurace. Kočička souhlasila a navrhla zajít do Café Imperial k panu Pohlreichovi. To je ten pán, který v televizi pro pejsky a kočičky uvádí pořad "Ano, šéfe". Hoteliérům a majitelům restaurací radí, jak na to a pejskům a kočičkám tak trochu dává návod, do kterých restaurací zajít a do kterých, raději, ne.

"Víš co, pejsku? Pamatuješ si, jak jsme pekli dort a vůbec se nám to nepovedlo?" Vznikla krásná pohádka pro děti. "Třeba se tomu pánovi taky něco nepovede a napíšeme o tom hezký blog."

Jak řekli, tak udělali.

Restaurace Café Imperial byla hezká, příjemná, noblesní. Samý kachlík, bar obložený dřevem, nábytek jako nový. "HmmHmm", těšil se pejsek, "to bych si nechal líbit i doma." Hned u vchodu pejska s kočičkou přivítal laskavý vrchní. Sice si rezervaci napsal tak malým písmem, že ji nemohl najít, ale po chvilce hledání a šátrání, uvedl pejska s kočičkou ke stolu. "Myslím, pejsku, že se zde přeci jen nějaké téma na blog najde." Smála se kočička.

Ještě si ani nestihli objednat pití, když přišla servírka a zeptala se pejska. "Vy jste pan Tygřík a máte tady rezervaci, viďte?" "Chichichi." Smála se kočička. Pejsek se podivil. "Máme zde rezervaci, ale jsem pejsek, nejsem pan Tygřík." Obsluha, vědoma si chyby, pak ještě jednou přišla, aby pejska s kočičkou přesadila, ale tím přesazovaná skončila.

Po nevydařeném úvodu se o to víc pejsek s kočičkou těšili, jak si smlsnou na jídle. A vězte, kdyby se v tomto ohledu něco "šéfovi" nepodařilo, smlsli by si i na kritickém a vypečeném blogu. Ale co to, co to?

Jedno, po druhém hrnula, se na stůl objednaná jídla a od stolu se ozývalo jen, "mm, mm", "mňamňamňam", jak si pejsek s kočičkou pochutnávali. Obzvláště speciality pana šéfkuchaře Pohlreicha, hovězí líčka na červeném víně a jelení svíčková na brusinkách, byly tuze dobré. U zákusku Créme Brulée už kočička své nadšení neudržela a nadšeně vykřikla. "On tam má snad pravou vanilku!" To v samém rozechvění, jak bylo jídlo dobré a nešizené.

"Panečku, to jsme si pochutnali, viď?" Řekla nakonec kočička, když po dobrém jídle a pití, celou akci s pejskem hodnotili. Jen do blogu nebylo, co napsat. "Snad nám děti prominou, že o tom nenapíšeme. Vždyť není co napsat, pejsku." Tesknila kočička. "To je pravda", řekl pejsek. Chválit, že to bylo dobré, se příliš nenosí."

...

Neuplynul ani týden a pejsek potkal pana Pohlreicha v jiné kavárně, ve zcela jiném městě. Čirou náhodou. Sám. Pan Pohlreich zde něco slavil se známými. "BuchBuch", ozývalo se, jak zátky šampaňského létali ke stropu. Bylo to takové setkání na 50%. Pejsek dobře věděl, že je to pan Pohlreich, zatímco Zdeněk Pohlreich právem netušil, kdo je pejsek. Pejsek tu novinu zvěstoval kočičce. "Tak vidíš, třeba teď budeš mít o čem napsat." Smála se kočička. Pejsek vycítil šanci, vždyť zde se "šéf" jistě bude chovat, "jako zlý pes".

Jenže, chyba lávky. Ačkoliv všichni pejsci a kočičky na pana Pohlreicha okouněli, tu a tam si ho potají fotili a ozývalo se, "faakt, je to on?" a "chichichichi". On se i zde choval příjemně, nenuceně. Pejsek pošilhával, panáka poslal, ale pan Pohlreich slušně poděkoval a věnoval se dál zábavě.

"Nakonec, proč ne?" Řekl si pejsek. Proč nenapsat blog, že jídlo v Café Imperial je jedním z nejlepších, které kdy pejsek v restauracích u nás jedl? A že je Zdeněk Pohlreich na první pohled sympatický profesionál, který zřejmě dobře ví, o čem mluví, když v televizi radí ostatním.

Protože něco vám, děti, povím. Hanit je jednoduché, laciné a zde na blogu nesmírně úspěšné a populární. V mnoha případech je kritika potřebná. Ale stejně tak je přeci potřebné psát o všem dobrém, náročném a kvalitním. Protože to bychom si měli rozmazlovat a hýčkat a být na to pyšní. Nehovořit o tom tichounce mezi sebou, ale vykřičet to do světa ...

...

PS: Kdo by slídil po identitě "kočičky" v tomto příběhu, myslím, že nemusím držet v tajnosti, že se této "nevděčné role" zhostila a s báječným nápadem jít právě k panu Pohlreichovi přišla, z ryzí kolegiality a kamarádství Eva Pallotto ...

Autor: Roman Potoczný | neděle 29.11.2009 11:22 | karma článku: 28.53 | přečteno: 3391x

Další články blogera

Roman Potoczný

Fotoblog: Dny NATO v Ostravě 18.9.2021

Po roční pauze způsobené epidemií Covidu nebo zkrátka jen neschopností vlády, vypořádat se sofistikovaně s Covidem 19 a zajistit lidem normální život (vyberte si dle libosti) se v Mošnově u Ostravy konaly Dny NATO pro veřejnost.

18.9.2021 v 23:31 | Karma článku: 16.97 | Přečteno: 471 | Diskuse

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Jak odolat krizi středního věku? Dělat hlouposti? Nebýt srab? Říkat pravdu? Nebo si jen užívat jako Šampón? Nová česká komedie „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“ jasnou odpověď neposkytuje, ale rozhodně pobaví a překvapí.

4.8.2021 v 6:00 | Karma článku: 35.39 | Přečteno: 10637 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 261 | Diskuse

Pavel Král

Svoboda

„Každý dělal, co uznal za správné.“ Není právě tohle svoboda? Netouží právě po tomto lidé? Aby je nic a nikdo neomezoval. A tak aby si konečně mohli dělat jen to, co sami chtějí!

17.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 114 | Diskuse

Kamila Steinová

Rozhovor s Miroslavem Hlaučem

V minulém článku jsem vám představila debutový román Letnice od Miroslava Hlauča. Dnes u Letnic stále zůstaneme, ale trochu jinak. Přináším vám s panem Hlaučem rozhovor.

17.3.2024 v 12:45 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 78 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 181 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský

16.3.2024 v 16:46 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 205 | Diskuse
VIP
Počet článků 299 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3499


Na blogu působím déle, než deset let. Píšu převážně o filmu, o hudbě, knihách, kulturních a společenských akcích, výjimečně o politice. Je fajn, že lze zatím svobodně vyjadřovat vlastní názor. Zatím ...
Bloguji, tedy jsem!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...